Spiralista

S01 E18 - Každý krok se počítá, naučte se chodit správně

Spiralista Season 1 Episode 17

Naše fyzické zdraví i duševní pohoda jsou úzce propojeny s tak jednoduchou, přesto často opomíjenou aktivitou – chůzí. V dnešním díle podcastu se noříme do fascinujícího tématu spirálně stabilizované chůze, která může kompletně změnit váš pohyb i zdraví.

Odhalujeme, proč Světová zdravotnická organizace doporučuje minimálně 6 000 kroků denně a proč nezáleží tolik na rychlosti, ale spíš na pravidelnosti tohoto přirozeného pohybu. Dozvíte se, že chůze není jen fyzická aktivita, ale i mocný nástroj pro duševní očistu a způsob, jak vystoupit z každodenního stereotypu.

Detailně rozebíráme techniku správné chůze – od osového postavení těla přes pohyb paží jako kyvadla až po správné držení hlavy a směr pohledu. Vysvětlujeme, jak přizpůsobit chůzi různým terénům, ať už jdete po rovině, do kopce nebo z kopce. Zajímavým tématem je také protirotace hrudníku a pánve, která dává chůzi plynulost a eleganci, ale musí být prováděna správně, aby nevedla k problémům.

Pro milovníky turistiky nabízíme praktické tipy na vybavení, včetně doporučení turistické ledvinky místo batohu pro lepší držení těla. Nechybí ani konkrétní tipy na výlety, ať už toužíte po procházce kolem jezera Alt Ausse v Rakousku nebo chcete objevit krásy Orlických hor.

Připojte se k nám při objevování umění správné chůze a sdílejte své vlastní zkušenosti a oblíbené trasy! Kolik kroků denně děláte vy a kam vás vaše nohy nejraději zavedou?

Pošlete nám zprávu!

Support the show

Speaker 1:

Hezký den všem našim milým posluchačům. Já vás vítám opět u našeho dalšího dílu podcastu Spiralista. No, a dneska se budeme s Katkou Smíškovou bavit o krásném tématu, kterým je spirálně stabilizovaná chůze. Budeme se prostě bavit o tom, jak správně chodit. Ahoj, katko.

Speaker 2:

Ahoj Teres. Pojďme si říct, jak by taková správná chůze měla vypadat. Ta by měla být hezká. Správná chůze je ta, hlavně, že se jako udělá, bych řekla. Dnešní společnost má největší problém v tom, že nechodí pravidelně ven no-transcript své hodně kroků denně.

Speaker 2:

Tak, co se týče počtu kroků, ať se dostaneme nejdřív k tomu vlastně, kolik je t doporučené množství kroků od VHO, což je Světová zdravotnická organizace, je 6 000 kroků denně. No, těch 6 000 kroků denně bude různá dýlka pro dítě, který mu je 5 roků, a pro rodiče, který má třeba 1,80 m. Na to jsem se prává být až tak jako důležitým faktorem. Spíš je fakt důležitý ten počet těch kroků. Takže nemusíte si dělat nic z toho, že chodíte třeba pomalu. Ale už to, že trávíte čas venku na čerstvém vzduchu, koukáte chudou počítače do telefonu, je ten přínos pro ducha.

Speaker 2:

Takže chůze je zdravá, už jenom z toho principu, že se taky dostanete ven a vypadnete z nějakého stereotypu indooru. Takže podle mě chůze je něco, co dělá dobře nejenom tělu, ale taky duši. Taková Je to duševní očista. A sami dobře víte, že když už dětma třeba nejde doma vydržet, tak nejlepší je oblíknout a víc s nima ven, a je to prostě vyřešený. I když třeba teda zrovna prší, tak to někdy hrozně pomůže takovýmu tomu doma, že už je vše. Prostě se na to vykašlete, odložte to napozdě, právě se dá vyprat kdykoliv koš. Vynesete prostě potom a jděte na chvíli ven a prostě uděte pár kroků. Jsou lidi, kteří si oblíbili krokoměry, a ty krokoměry jsou pro ně jako motivační protože majíme si takhle nedávno koupili, nebo nedávno ne, ale už v další dobů.

Speaker 1:

Tak jsme si koupili hodinky a je to jako velká motivace, splňovat právě ty kroužky a různý výzvy, takžeky očkrtávalo.

Speaker 2:

Jo, Líšeček pořádnej, má rád všechno jako učesený, je pořádku milovnej typ a dodržuje pravidla, tak ty hodinky ho fakt k tomu nakopnou. Takže, pokud jste takový typ, tak jako je to dobrý doporučení a asi jo, asi to někdy život říkat ta správná chůze Tak vlastně chůze by měla být odlišná po rovině, z kopce a do kopce.

Speaker 2:

Takže záleží fakt, v jakém jste terénu. Pokud žijete ve městě, kde jsou rovný chodníky, máte tam třeba cyklostezku. Neou, jsou ty stezky ve městech právě po rovině, tak tam doporučuju, mít třeba to tempo rychlejší, dělat delší kroky a tu rovinu si užít, že nemusíte úplně nohama číst terén. Kupte si na to trošku měkčí boty, protože ten asfalt úplně není na třeba berf, tak si to kratši, prostě mám ty tenisky na to. A ta chuze má po rovině parametry základní, takové, že tělo je v osovém postavení a kol má ta osa na podlahu, na tu cestíčku. Tak ta osa probíhá zevním zvukovodem, středem hrudního koše, středem pánve, a pak pokračuje podle toho, v jaké fázi kroku jste, někam mezi nohy nebo třeba na stojnou nohu, před zevní kotník. Parametry co se týče trupu, jsme si teda řekli je to hlava, hrudník a pánev nad sebou v kolmici? Neměli byste být teda ohnutí v pase, neměli byste mít předsunutou hlavu.

Speaker 2:

Co se týče parametrů horních a dolních končetin, tak ruce slouží jako kivadlo, které se kýve před tělo i za tělo. A při chůzi i při běhání platí pravidlo, že ten pohyb za tělo je velmi důležitý, a pokud se ošidí, tak způsobuje přetížení pohybového aparátu. Takže na co si dávat pozor při chůzi je právě to, jak moc houpete pažema za tělo Před tělem, tam to umí každej. To se schválně podívajte, jak lidi chodí. Většinou plácají rukama před sebou. Váma ramena jsou v protrakci, se říká, neboli předsunutá, a hlavička bývá taková smutně svěšená, a pohledy do země jsou taky úplně nedobrý, nebo do mobilu, nebo do mobilu, to vůbec To se nepočítá úplně zdravý chůze, protože tam fakt výt napříjmená. Díváme se do dálky, třeba 6 metrů před sebe, to je asi taková vzdálenost, na kterou se dá vypozorovat, co leží na cestě, jestli pak tam nejsou nějaké kameny, třeba balanční.

Speaker 1:

Třeba balanční Pardon, abyste pochopili tenhle.

Speaker 2:

No, a potom vlastně, když máte teda vyrovnaný ten pohled, máte osové postavení, prodloužení v zadní části krku, napříjmený hrudník, podsazenou pánev, tak rozkmitáte pohodlně ty paže kolem hrudníku dopředu i dozadu. Co se týče dolních končetin, tak v nohách, aby jsme mohli zanožit a není čelisi u toho záda, tak je podmínkou, že máte protažené flexory kyčlí natolik, že vaše noha je schopná zanožit v kyčelním kloubu od 10 až 15 stupňů.

Speaker 2:

Já úplně nevím, co si pod tím mám představit Můžete si noha je před váma A vy si třeba kleknete bokem k zrcadlu, podsadíte pánev, spevníte půlku, na které klečíte, spevníte břížko, vyrovnáváte se kolmo a te, kdyby vám někdo změřil úhel od kyčle ke kolení vůči kolmici vašeho trupu, tak byste zjistili, jestli jste o nějaký stupně jako posunutí nebo nejste a jestli máte úhel v zanožení do extenze v kyčli vůbec existující, totiž hodně času v sedě, tak má flexory, neboli ohybače kyčlí zkrácené, a to zkrácení znemožňuje právě zanožení v kyčli.

Speaker 2:

A tak je to potom nutí buď to nahrazovat pohyb prohnutím se v bedrech anebo předkloněním se v pase v kyčlích, a takový stereoty Není úplně nejvhodnější a může způsobovat různé potíže v zádech nebo také v kyčelním kloubu. Někdo má dokonce bolesti hlavy z takového stylu chůze, a po dlouhých procházkách mu třeba není úplně dobře, což je paradox, protože by vám mělo po procházce být lépe. Tak je úplně ideální tenhle stereotyp pohybu, a můžete jít dynamickou, svižnou chůzí a ujít si své 6 až 10 tisíc kroků, podle toho, jak moc chcete být fit, a to se doporučuje jako denní dávka.

Speaker 1:

Jak je to s tou? chůzí teda do kopce a z kopce.

Speaker 2:

Chůze do kopce, tak záleží, jak moc je náklon, ale tak tím víc. čím větší je náklon toho kopce, tak tím víc se musíte předklonit. Takže, když jdete do kopce, tak jdete v mírném předklonu. Do kopce se buď dochodí přes celé chodidlo, aneboete chodit přes špičky třeba jenom To znamená, že nemusíte vůbec položit patu na zem. No, a když chodíme z kopce, tak tam žádný předklon nedělejte, protože kdybyste se předklonili snědem z kopce, tak sp.

Speaker 2:

Tam použijete hodně kvadriceps při takové chůzi z kopce, nebo více kvadricepsů, a vlastně chodí se zase přes celé chodidlo, a když je to zase hodně průzký kopec, zase se jde přes špičku.

Speaker 1:

Ještě mě tak napadlo jak jsi ř, je mi jasný. Ale co se týče třeba pohybu jako pánve, teď myslím takový to, jak třeba jdeš za někým a vidíš, jak tak hezky kroutí tím zadkem, a teď mi řekni je to dobrý?

Speaker 2:

nebo je to špatný, záleží jest moc se kroutí, tak určitě pohyby pánve a hrudníků v chůzi existují, a říká se tomu protirotace. Hrudník rotuje proti pánve v osovém postavení. To je to důležité, to už jsme si řekli. A ta rotace je naprosto individuální u každého z nás. Robustní post méně, a zase někdo, kdo je hodně vysoký, bude mi třeba i hypermobilitu kloubní, tak bude rotovat více. Obecně platí pravidlo, že rotace v páteři je stupně na jeden segment, to znamená krát počet obratlů. Ale tohle pravidlo se liší v krku hrudníku a v bedrech, a můžete počítat třeba s takovým zhruba desetistupňovým otočením hrudníku. Proti desetistupňovému otočení jsou ty stupně podstatně větší.

Speaker 2:

Ale jsou různé trendy, tak jako sport i moda a všechno možné, tak jde jako svými, nějakými trendy, nějakými principy dál. A teďka zrovna trend ve sprintu je, co nejméně korotovat, a hodně tam působí ve funkci nohy. Ale já to nevidím jako úplně zdravou cestu toho sprintu. Nicméně zlepšuje to časy. No, ale nechtěla bych být asi v dnešní době sprinterem, protože zlepšit si ten čas na úkor zdraví, nevím. Takže jako rotace se dřív dělali veliký, třeba UBOTA, který jednu dobu byl velmi úspěšný běžec, tak ten měl obrovský rotace, nádhernou rotaci v pánve proti hrudníku, a jeho dynamika byla neskutečná, ale zároveň měl sílu. Takže když spojíte sílu s tou průž, abyste třeba nebyli ty hypermobilní typy a nepřeháněli jste tu rotaci na úkor kvality pohybu.

Speaker 2:

To znamená, když hodně rotuje hypermobilní člověk hrudníkem proti pánve, tak už nedochází k trakci zhůru, ale naopak ke smrštění toho trupu směrem dolů do pánve a způsobuje listcích. A takhle Pozor na příliš velké dotace, pokud jste hypermobilní, spíše omezte, abyste podpořili spevnění toho trupu.

Speaker 1:

Ty máš hodně ráda všechen sport a myslím si, že i horskou turistiku. Že to tě hodně baví. Co bys doporučila, když se někdo třeba teďka chystá někam v létě dohor? já zrovna odjíždím zrovna zítra dohor, tak co bys doporučila na nějaké delší tůry za vybavení? Teď mi jde myslím jako o to, v čem si nést třeba i nějaké pomůcky, včetně takových těch hůlek, jestli používat, nepoužívat, jak si vlastně tu chůzi udělat lepší a usnadňující To je otázka těžká, nebo spíš na na víc odpovědí, protože záleží na jak dlouhou procházku jdete, jestli jdete puťák, kolik toho vybavení prostě potřebujete.

Speaker 2:

Jak moc dokážete být minimalističní, tak záleží, jestli jdete na jaře nebo v létě, a kolik potřebou a musíte se trošku udržet na podcestě, abyste neomezovali svým puchem okolí.

Speaker 1:

Tak dejme tomu třeba krátkou procházku na Malých horách.

Speaker 2:

Tak na Malých horách naprosto dostačující u nás na výlety o vík, a jsou turistický ledvinky. Nedám na ně dopustit, pořád to opakuju vlastně kudy chodím, protože vás neomezí jednak v tom pohybu paže vzad, a taky vás neomezí v tom, jak kolmo můžete jít, pokud si dáte turistickou ledvinkuí v bedrech, v břichu, zapažíte, a můžete mít vyrovnané držení hlavy. Takže, kdo má třeba potíže s krkem, tak opravdu doporučujuuješ ledvinku. No, já kupuju ledvinku, tak že řeknu mojemu nejmilejšímu prosím můj nejmilejší kdo kupuje?

Speaker 2:

ledvinku na internetu. Já to neumím A potřebu. Bych chtěla, aby byla fialová a měla tři motýlky a jednu kytičku.

Speaker 1:

Děkuju. Takže tohle si zadejte do Google, a ono vám to něco vyplivne.

Speaker 2:

Jako není jednoduchý sehnat tu z Prahnou říkám to samozřejmě s nocářkou, takže by měla To nám úplně taky na poprvé nepovedlo, přes e-shop jakýkoliv koupit tu litráž, kterou tam psali, a prostě přišla malá ledvinka. Tak tu mají děti, to se nestratí.

Speaker 1:

A tu větší, tu už víme, že nějaký větší Od jakého věku třeí dáváte vlastně dětem řemeno.

Speaker 2:

Tak, dokud byly dvě, tak jsem to nosila já. Teď už máme víc dětí, tak.

Speaker 2:

Tak se to nějak musí rozdělit, už mají svoji ledvinku a nosí si to sami, protože na ty hory tak potřebujeme fakt jídlo a pítí. To pítí je hodně důležitý, třeba když jdeme do Rakouska. Tak v Rakousku je velký nedostatek vody, na horách Tam je marný úplně se napít, takže pítí sebou. A to je zase výhoda Českých hor, že na každém rohu je studánka. Říte mi tak velký lahve, na Český hory a na Českých horách vám stačí dvě půlitrovky na celý den. Ale doplňujete, když to v tom Rakousku tam prostě potřebujete toho pětí hodně, tak tam si fakt každej vláčí to svoje pětí sám. Mykinu máme kolem pas, máme mobil, peněženku všecko, klíče od auta.

Speaker 1:

Tak dej nějaký tip na nějakou hezkou procházku, na nějaký hezký výlet, kde se dá využívat principy spirálně stabilizované chůze.

Speaker 2:

Kdo třeba máte ty děti. Tak já mám hrozně ráda jedno místo v Rakousku, je to Alt Ausse, a je to takové jezírko, které má okruh 7 kilometrů, kde se dá jít i s kočárkem. Můžou tam jít děti, když jsou ty malí na odrážedle, větší si to projedou na kole, nebo můžou jít pěšo, kde 7 kilátku se dá ujít v pohodě u tě zrážedlo, úplně v klidu. Uprostřed okruhu je hospoda, a v prostředku toho, na té protější straně jezera, je krásný městečko s pláží, obchodem, s houskou a tak, a je to více méně ve stínu, po cestě, se kdekoliv vykoupete. To je moje oblíbené místo, a blízkosti je kemp, takže v tom kempu se dá bejt, tak to je po rovině.

Speaker 2:

A tady z toho místa, z toho výchozího bodu, z toho Altauze, tak se dá vyjít ještě na mnoho jiných výletů, který jsou do kopce. Jeden se jmenuje Lohzere, tak tam se dá vyjet autem a nahoře nádherní. Nebo tam je ještě klářská rozhledna právě nad kempem, který si najděte na mapě, a dál hřebenovka, která je na neskutečných útesech, prostě TechAlp. Jsou krásné výhledy. Já to mám ráda, protože to tam je rozmanitý. Dá se tam fakt dělat koupačka u vody, pohoda, okruh sedm kiláčků, anebo vylezete na nějaký šílený štít, který tam je v dosahu, a nemusíte nikam daleko jezdit. Takže tohle je moje oblíbené místo v Rakousku. No, a český hory mám nejradši orlický. Jdou tam nádherný potoky, rostou tam borůvky, je tam spousty hezkých míst k zastavení, včetně kostelů s houpačkama venku a rozhlednama na hřebenech. A dobří těšit. Já mám prostě ráda nevím proč Orlické hory.

Speaker 1:

No, tak doufám, že jsme vás inspirovali i nějakým tipem na výlet nebo na nějakou procházku. Takže choďte, choďte rovně, a budeme rádi, když nám dáte taky nějaký svůj tip na to, kde jste třeba letos byli nebo kam plánujete jít, a jestli jste chodili v ráni stabilizovanou tým. Tak já se budu těšit zase na příští díl podcastu. Děkuji ti za dnešek a mějte se krásně.

Speaker 2:

Třeba se potkáme někde na procházce. Mějte se hezky Naschledanou.

People on this episode