Spiralista
Podcast Spiralista se zaměřuje na témata spojená se vším, co ovlivňuje zdraví našich zad, páteře a celého pohybového aparátu. Hlavním hostem je MUDr. Kateřina Smíšková, spoluautorka rehabilitační metody Spirální stabilizace, která byla vytvořena pro zlepšení zdraví zad a páteře. Nyní je Spirální stabilizace celosvětově rozšířenou a uznávanou metodou fyzioterapeutů pro léčbu bolestí zad, výhřezu disku a skoliózy. Kateřina Smíšková se intenzivně věnuje léčbě skoliózy u dětí, a ty jsou důležitým často se objevujícím tématem podcastů Spiraliasta. Epizody přináší praktické rady a tipy, jak pečovat o sebe a své děti, aby se zdravě vyvíjely a zůstaly dlouhodobě zdravé a bez bolesti. Také prozkoumáváme, co našim zádům prospívá, a co jim naopak škodí, od vhodných tělesných aktivit a správného držení těla po běžné chyby, kterým se v každodenním životě vyhnout. Podcast Spiralista je určen pro každého, kdo chce lépe pochopit, jak funguje jeho tělo, a najít efektivní způsob, jak se starat o zdraví své i celé rodiny. Poslechněte si rozhovory na různá aktuální témata, nejen s MUDr. Kateřinou Smíškovou, ale i s jinými fyzioterapeuty a lidmi, kteří mají zkušenosti se Spirální stabilizací, a získejte cenné informace, jak udržet záda silná a zdravá. Budeme také mluvit o mobilní aplikaci Spiralista, která je nezbytným pomocníkem každého, kdo chce začít cvičit nebo dlouhodobě provozuje cvičení metody Spirální stabilizace. Podcast Spiralista je tedy průvodcem na cestě k lepšímu držení těla, zlepšení fyzické kondice, nápravě onemocnění páteře a odstranění bolestí spojených se špatným pohybovým aparátem.
Spiralista
S01 E10 - Cesta k léčbě skoliózy: Od bonsají k rehabilitaci
Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.
Od bonsají k léčbě dětské skoliózy - taková byla nečekaná cesta MUDr. Katky Smíškové, která s námi sdílí svůj fascinující životní příběh. Původně toužila po studiu dendrologie na Zemědělské fakultě, protože milovala šlechtění bonsají. Osud však zasáhl, když promeškala termín přihlášky, a na popud otce skončila na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Katka otevřeně popisuje náročnost šestiletého studia medicíny, zvláště systém modulových zkoušek, kdy musela zvládat až pět předmětů najednou. Přestože škola byla obtížná, vyzdvihuje mimořádnou soudržnost spolužáků, kteří si navzájem pomáhali. Díky svému otci, který se věnoval rehabilitaci, měla náskok v anatomii, která se stala jejím oblíbeným předmětem.
Po škole Katka experimentovala s prací jak v rehabilitaci, tak v parazitologii, aby nakonec zjistila, že ji více naplňuje pomáhat pacientům s pohybovými problémy. Postupně se specializovala na dětskou skoliózu, kde využívá metodu spirální stabilizace vyvinutou jejím otcem. S upřímností vysvětluje, proč preferuje práci s dětmi před dospělými - vidí u nich rychlejší výsledky a větší ochotu přijmout cvičení jako součást životního stylu.
Pro ty, kteří uvažují o podobné kariéře, Katka doporučuje studium fyzioterapie s následným absolvováním specializovaných kurzů. Zároveň oceňuje výhody svého lékařského vzdělání, zejména možnost indikovat rentgenová vyšetření, což je při práci s pacienty se skoliózou neocenitelné.
Tento inspirativní rozhovor ukazuje, jak i neplánovaná odbočka může vést k nalezení skutečného životního poslání. Pokud uvažujete o kariéře v rehabilitaci nebo vás zajímá osobní příběh cesty k pomáhající profesi, tento podcast vám poskytne cenný vhled i praktické rady.
Krásný dobrý den. Moje jméno je Tereza Málková a vítám vás tady u našeho natáčíme zase s Katkou Smíškovou. Ahoj Katko.
Kateřina Smíšková:No, ahoj Terezko, už jsme se dlouho neviděli.
Tereza Málková:Tak my tady dneska nebudeme mít žádné téma ohledně cvičení nebo ohledně ale bude to spíš takové hodně povídací a možná i velká inspirace, začínající fyzioterapeuty nebo pro ty, kteří by se třeba chtěli stát metody spirální stabilizace, nebo prostě cvičit s pacienty a pomáhat bolestí zad. Mě by totiž zajímalo, jak vypadala tvoje cesta k tomu, lékařkou.
Kateřina Smíšková:Tak moje cesta k titulu byla hrozně jako trnitá. To je otázka… možná to vezmu od začátku.
Tereza Málková:Ještě pro posluchače, kteří třeba úplně nevědí, jaký máš vzdělání — tak
Kateřina Smíšková:No, přibliž… Dobře, tak není to jenom základní. Tak, moje vzdělání je 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. To znamená, že jsem studovala medicínu. Moje ségra má tu stejnou obě jsme prošly úplně tou samou fakultou A ta škola prostě nebyla
Tereza Málková:Kolik let se to studuje? Šest?
Kateřina Smíšková:Já si myslím, že medicína jako pro málokoho je jednoduchá. Ne že by to byla prostě tak šílená škola, ale prostě ten obsah nebo nafukuje, a myslím si, že to je svým … školy. Ale jinak ta škola byla fajn, protože tam byli nejlepší spolužáci na
Tereza Málková:Jak dlouho jsi to studovala?
Kateřina Smíšková:No, šest roků se studovalo.
Tereza Málková:Šest?
Kateřina Smíšková:Minimálně… a teď mě hlídáš, dobře, tak to už jsme ….
Tereza Málková:jak jsi začala studovat. Ale co tomu předcházelo? Věděla jsi od začátku, že budeš chtít jít na lékařku? Já jsem stoprocentně věděla, že nechci jít na lékařku.
Kateřina Smíšková: Znáte to:něco tak hrozně nechcete, až se to stane, že to jako máte.
Kateřina Smíšková:Tak takhle se to přihodilo i mně. Já jsem přišla k medicíně v chtěla jsem se přihlásit na přijímací řízení na Zemědělskou fakultu, obor dendrologie. Mně se hrozně líbila jsem strašně ráda šlechtila bonsaje. Takže moje cesta k bonsaje… přes bonsaje. A myslím si, že ke skolióze — tak trošku prostě vytvarovávání novýho tvaru a usměrňování prostě toho růstu přiblížilo tomu, co mě úplně původně bavilo. Možná to zní trochu morbidně, jo, ale…
Tereza Málková:Ne, já myslím, že to je krásná metafora.
Kateřina Smíšková:V podstatě bonsaje byly úplně můj největší koníček od střední školy až dokud jsem se neodstěhovala od našich, kde jsem všechny Tam jich bylo prostě přes 40.
Tereza Málková:Takže tam jsi prošvihla tu přihlášku.
Kateřina Smíšková:Cesta moje byla taková, že jsem prošvihla tu přihlášku a nějak jsem soustředit na to, kdy jsou ty přijímačky. No a potom mi zbylo teda to, že kam teda půjdu.
Kateřina Smíšková: Tak táta řekl:„No, tak to je snad jasný, půjdeš na medicínu." Ani
Kateřina Smíšková: přemýšlet. Říkám:no, já jsem chtěla jít na zemědělku, ale já jsem to
Kateřina Smíšková:tam podat… To no víš, tak prostě … půjdeš na medicínu.
Kateřina Smíšková: Já říkám:ale nemohla bych jít aspoň třeba na fyzioterapii?
Kateřina Smíšková:Mně by se asi víc líbilo to cvičení, víš, než dělat doktorku, protože sedět a psát — ne, to úplně jako… si nechci ani představovat. Že já nejsem sedavej typ, já jsem hyperaktivní trochu, takže mě baví baví mě cvičit a něco prostě dělat, nesedět na jednom místě… prostě jsem si to měla představit. No, tak jsem si dala vlastně přihlášky na ty fyzioterapie, no, a Tak jsem musela na tu medicínu, kam jít… No, a úplně skvělý bylo, že mě vzali na tu třetí lékařskou. Nevím — protože třetí lékařská… já nemůžu srovnat, jaký by to bylo druhý, nebo jaký by třeba bylo studovat tady v Brně. Musím říct, že mě by strašně lákalo studovat dneska tady v Brně. Myslím si, že tady studium musí být úplně skvělý. No, jako Brno je ráj pro vysoký školy a to … Pro ten studentský život to je úplně úžasný. Od té doby, co tady bydlím, tak si říkám, to je škoda, že jsem protože je tady krásný prostředí je pro to perfektní. I ta lékařská fakulta se mi tady hodně líbila. Ale vrátím se zpátky. Já nemůžu dopustit na to, jaký jsme měli našem kruhu. Nám se neříkalo jako třídy, ale kruhy. Tak my jsme byli zvláštní tím, že nás to tolik dodělalo, a bylo to asi jsme drželi fakt při sobě, že jsme si pomáhali, podporovali jsme
Tereza Málková:Když bylo někomu ouvej, tak druhý podal ruku… Byli jsme fakt skvělí kamarádi. Vy jste vlastně v průběhu toho všema těma oborama, že jo? Nebo jak to tam je na lékařské, na lékařské
Kateřina Smíšková:Prostě máte společný základ, který trvá nějaké roky, ale právě má trošku jiný pravidla. Ta třetí lékařská je specifická v tom, že má neboli modulovou výuku, a tam se učíte prostě vždycky z nějakého úhlu těla nebo nějaký téma, třeba štítná žláza. no, a tam ty moduly jsou složitý na studium, na přípravu na ty učíte třeba 4–5 předmětů na jednu jedinou zkoušku, což je prostě pro Myslím, že … a paměť, tak si tam fakt zkusil, a nebylo to snadné to A já jsem se strašně těšila na poslední ročníky, kdy byly jako jednoduchý. A to, že byly z jednoho oboru — bylo to skvělý. Zatímco ty modulový zkoušky byly fakt strašný. A bylo to, já si myslím, nenaučitelný. Ale nemůžu si stěžovat, studenty medicíny a fakt je lituju, protože za tu dobu, co jsme ségrou, tak se zase ještě rozšířilo vědění v oboru medicíny. A to, co se dneska učí objemově, už mi přijde fakt nelidský, a se to naučit a pamatovat si to. Že asi si ta doba žádá, aby se to informace pro specifický obory, a trošku se to usměrnilo do toho, co jdeme dělat, a tam se ještě učme dál nějaké informace z toho Ale jako učit je to všechno. Prostě můj táta měl třetinu knížek, nevím, co mají dneska, protože už jenom farmakologie narostla.
Tereza Málková:Prostě za tu dobu neskutečně…. … No, a při tom studiu už dopředu — že pokračovat v tom, co teďka děláš, Věděla jsi, že budeš chtít dělat — spirální stabilizaci?
Kateřina Smíšková:Ne, vůbec. Po škole jsem začala pracovat u mého taťky a čuchala jsem jestli mě to teda bude bavit, nebo ne. Ale protože jsem si ještě parazitologii a mikrobiologii, tak jsem ještě šla pracovat Nějakou dobu jsem současně dělala i parazitologii, i právě Přemýšlela jsem o tom, která ta věc mě baví víc, protože jsou to způsobu práce, a zjistila jsem, že jsem mnohem lepší v tom, co dělám v než v parazitologii. A rychle jsem to v parazitologii opustila — asi právě povahou A tak… pokud jsem vlastně dělala s dospělýma …, většinou s výhřezama páteře, a přišel tam někdo se skoliózou, což nebylo tou dobou tak prostě teď je těch dětí fakt víc. Nemyslím si, že to je tím, že se ke mně tolik pacientů, ale myslím si, že ta doba fakt je krutá k… Pak jsem měla svoje děti — prostě jsem porodila první, druhý, jsem se musela specifikovat na nějakou diagnózu, a bavily jsem si prostě nechávala pacienty se skoliózou, pracovala jsem s nima A i díky tomu se člověk rozvine v tom, co dělá, jasně, a zlepšíš se. Takže mě to prostě baví, vyhovuje mi to a dělám ráda právě se je hrozně rozmanitá.
Tereza Málková:A děláš právě ráda i s dětma?
Kateřina Smíšková:No, dělám ráda s dětma. Tam je ten pokrok asi nejvíc vidět. že? … do budoucna. Není to, Že teď mě něco bolí, tak na sobě máknu, a pak vykašlu — tak to mají ty dospělí, a mě moc nebavilo jim jako by měli pokračovat v tom cvičení. Když už se to naučili, ať si prostě do života — tak jak to mají děti: každý den si jdou protáhnout každý sám za sebe, a mají to tak daný prostě odmala, že se cvičí, že pro své tělo. Tady to pořád dospělým všichni budou vysvětlovat ve prostě nebavilo. Já se přiznávám, že mě nebaví vysvětlovat starat o své zdraví… Myslím si, že doba komunismu už je dávno za demokratickém systému hrozně dlouho a že už by si to ty lidi měli— že jsme tady sami za sebe a měli bychom se o své zdraví starat.
Tereza Málková:A ještě se vrátím zpátky k té škole. Jaký předmět tě bavil?
Kateřina Smíšková:Mě bavila… asi anatomie. Protože anatomii jsem procházela tak nějak jako hladce a hravě. Mě učil anatomii už táta.
Tereza Málková:Já jsem právě chtěla říct, že to asi bylo pro tebe docela snadné, že žila.
Kateřina Smíšková:Já jsem měla od taťky náskok, protože táta miloval … anatomii. A svalové řetězce — to je… Svalové řetězce. Prostě to je jeho dílo a je to geniální dílo, je to fakt skvělý, prověřený, je to na EMGčku měřitelný a neuvěřitelný, že … někdo tohle vymyslí, ohmatá, vyzkouší a pak mu to vyjde na Prostě já má za všem pravdu, jako neskutečný. Fakt, nechápu tohle. Chce to talent a chce to genialitu — prostě tu Takže já jsem měla náskok od táty, protože mě učil anatomii odmalička. Jednak si na mně zkoušel…, věci, takže já jsem věděla, že třeba mám nějakého svalu a to má nějaký název, a hned vedle mám nějaký další, učil různý techniky podle světových učebnic, tak mu nezbývalo než se hmatat to na mně a zkoušet si to. No, já jsem byla jeho pokusný měla nějaký názvy tenkrát, ale ten cit… A pak jsem se učila vlastně přišlo docela jednoduchý, když jsme se to učili. Jako špe… názvy — no, tak názvy se musíte nabiflovat. Začátek, úpln… inervaci, vlastně funkci. To … jsme museli říct my stejně. Ale šlo mi to asi jednodušeji, nějakou představu. Zase z dnešního pohledu úplně skvělý, co tady mají Masarykově univerzitě — tak mají kadaverózní preparáty, neboli kterých se můžou podívat na opravdovou trojrozměrnou anatomii
Tereza Málková:Myslíš, že bys byla teď tam, kde seš, že bys dělala to, co děláš, kdyby nezapomněla přihlásit na fyzioterapii? Nebo v tom oboru, a z tak myslíš, že ti víc vlastně pomohla ta lékařská fakulta?
Kateřina Smíšková:No, ne — já jsem se tenkrát zapomněla přihlásit na dendrologii. Jo, pozor, já jsem chtěla stříhat stromečky!
Tereza Málková:Jo, tak pardon.
Kateřina Smíšková:Ale říkám… myslím, že jsi chtěla i na tu fyzioterapii. No, chtěla, ale víš co, jako mě tam nevzali. Jo, tam, ano, pardon, tak já jsem to studium by bylo mnohem
Tereza Málková:Té fyzioterapie?
Kateřina Smíšková:A naučila bych se tam právě to, co bych pak konala. Zatímco na medicíně — tam jsem se naučila všelicos, co dneska vůbec Ale mám razítko na to psát rentgen, to znamená, vím, kdy ho zkontrolovat, a mám takový to know-how, jaký jsou guideliny. Ale to je podle mě… Tohle se naučí cvičená opice — jako to, co umím za teorii. Takže tam je spíš asi ta praktická stránka, že vyšetřím dítě nebo nevynechám, protože na to prostě mám razítko. Ale pokud budu fyzioterapeut, tak v České republice bohužel smůlu, že si nemůžu nechat předepsat u pacienta rentgenový Což je prostě strašná škoda, protože … musím znát strukturu, musím musím znát postavení v kloubu. A jo, tak dá se to i odhadnout, jak postavením, pohledem. Ale mnohem přesnější informaci podá rentgen, a nějakou jinou patologii. Takže za mě rentgen…— to je to, co by mně hrozně chybělo dneska, protože dělám právě s u nich je potřeba pracovat na evidence-based medicine úrovni. To znamená vědět, jestli jsem pac… Takže bez rentgenu bych se
Tereza Málková:Když by nás teďka poslouchal nějaký posluchač, který se třeba rozhoduje, kam jít na vysokou školu, a přemýšlí právě, něco, co děláš ty — zabývat se prostě, ať už s dětma nebo s dospělýma,
Kateřina Smíšková:Tak co bys mu doporučila, kam bys ho nasměrovala? Tak, pokud by nechtěl mít velký centrum, nějaký, jako třeba máme my, ráda studovat fyzio. Mně se fyzioterapie hrozně líbí jako obor a je já dělám rukama. Takže já díky titulu, který mám, můžu dělat i tu i tu lékařskou, k tomu i ten lékařský dohled na tu situaci toho že mám titul MUDr. Ale ta škola mě vlastně na ten obor vůbec školy, za těch celých šest let jsme měli šest hodin rehabilitace, hodiny odpadly.
Tereza Málková:Tak to je hodně smutný.
Kateřina Smíšková:Takže to bylo hodně smutný, a já jsem se strašně těšila, až ten tom ročníku, kdy měl… A pak vždycky jako onemocněl vyučující a jsem pochopila, že se na té škole z toho oboru nedozvím vůbec nic. A musím říct, že i mý spolužáci furt nechápali, na jaký obor to já jsme ho vůbec neměli za těch šest roků studia.
Kateřina Smíšková: Říkám:my jsme ho měli, víte, ale úplně na začátku — jmenovala se
Kateřina Smíšková:A pak už to bylo jenom tak jako občas …, z něčeho někde něco. Ještě neurologie byla fajn, ortopedie k tomu byla fajn, ale nebyla. Takže ta praktická škola je ta fyzio. Já bych šla do Olomouce třeba na studium.
Tereza Málková:Mně se líbí to pojetí fyzia v Olomouci. A víš, kde ještě praktická… není to teda škola, ale kde jsou ještě velmi praktické informace ohledně spirální stabilizace? Na kurzech.
Kateřina Smíšková:Jo, taky máš pravdu.
Tereza Málková:Ne, já myslím, že určitě každý, kdo chce pracovat s touhle metodou, musí projít.
Kateřina Smíšková:Můj táta si strašně přál, aby se ta naše metoda učila právě na na nějaké fakultě, aby ty studenti k tomu měli přístup zdarma včas, studium, a aby po ukončení studia byli ready pracovat s něčím, co pomůže pacientovi. A je to těžký to tam dostat? No je, prostě je to těžký a je to strašně pomalý proces. Prostě naše školství se nemění… když, tak to jde pomalu, prostě všechno, a je to strašně špatně. Ono se to vyučuje, ale v rámci předmětů — tak vlastně najdete naši metodu na fakultách fyzio, informace už na té škole, ale je to málo. Stálo by za to, kdyby ty studenti měli praktičtější nějakého úhlu pohledu na tom pracujeme tady právě s Masarykovou by se do budoucna mohl vyučovat takový předmět právě tady na fyziu.
Tereza Málková: Ještě mi řekni k těm kurzům:Když si někdo udělá u vás kurz — tak ty
Tereza Málková:dělají u vás, nebo které děláte … — k čemu ten kurz toho člověka Může jako sám třeba potom vést kurzy nebo vést lekce, nebo jak to je?
Kateřina Smíšková:Ty certifikáty vlastně fungují podle ministerstva školství. Aby člověk mohl být nějakým terapeutem pohybovým nebo trenérem tak musí splňovat nějaký počet výukových hodin, což naše kurzy obsah. Musí tam být anatomie, musí tam být nějaký pohyb, musí být obrazová dokumentace, to znamená vyšetřovací metody. Tady to všechno ty naše kurzy obsahují, a vlastně dá se tudíž — po absolvuje nějaký počet výukových hodin — získat certifikát k tomu, trenérem. Anebo pokud už je prostě masér, trenér nebo fyzioterapeut, tu naši metodiku. Velmi vhodný je projít ne pouze základním kurzem, základní, neboli úvodní kurz, a k tomu dva nějaké tematické. Opravdu nejoblíbenějším kurzem je Výhřez disku, po tom prvním Ten první úvodní kurz je základní — takže bez toho se nedá udělat a druhý nejoblíbenější je téma Skolióza. Já jsem… to ráda zase připomínám, že jsem fanatik tady v té prostě potřebují jako sůl.
Tereza Málková:No, takže vlastně buďme rádi, že Katka Smíšková neupravuje bonsaje, páteře malých pacientů.
Kateřina Smíšková:Asi jo, mělo to tak asi být.
Tereza Málková:Tak jo. Tak já ti moc děkuju za takovou hezkou zpověď.
Kateřina Smíšková:Já děkuju mým spolužákům.
Tereza Málková:Ano, zdravíme spolužáky.
Kateřina Smíšková:Zdravíme spolužáky — že jsme to přežili společně na tý vejšce, fakt nebyla jednoduchá.
Tereza Málková:Jsi v kontaktu?
Kateřina Smíšková:Jo, jasně… to už se asi jako tady ty kontakty neztratí. A i na ty spolužáky, který nevídám nebo si netelefonujem, nejsme na ně často myslím … I ty dobrý, i ty hrozný zážitky — tak samozřejmě sobě, jako navždycky. S těma spolužákama … a každýmu to přeju. Už jenom pro tohle běžte na vysokou.
Tereza Málková:Tak třeba jsme to teďka tady rozšířili…
Kateřina Smíšková:Chcete jít na fyzio, a chcete jít možná i na tu medicínu, ať můžete to hrozně fajn práce.
Tereza Málková:Dejte si medicínu, fyzio, pak si dejte kurzy, udělejte si všechny. Tak já ti mockrát děkuju, a děkujeme našim posluchačům. Mějte se moc krásně, no, a příště se těšíme zase na shledanou. Tak ať dobře studujete. Na shledanou.
