Spiralista
Podcast Spiralista se zaměřuje na témata spojená se vším, co ovlivňuje zdraví našich zad, páteře a celého pohybového aparátu. Hlavním hostem je MUDr. Kateřina Smíšková, spoluautorka rehabilitační metody Spirální stabilizace, která byla vytvořena pro zlepšení zdraví zad a páteře. Nyní je Spirální stabilizace celosvětově rozšířenou a uznávanou metodou fyzioterapeutů pro léčbu bolestí zad, výhřezu disku a skoliózy. Kateřina Smíšková se intenzivně věnuje léčbě skoliózy u dětí, a ty jsou důležitým často se objevujícím tématem podcastů Spiraliasta. Epizody přináší praktické rady a tipy, jak pečovat o sebe a své děti, aby se zdravě vyvíjely a zůstaly dlouhodobě zdravé a bez bolesti. Také prozkoumáváme, co našim zádům prospívá, a co jim naopak škodí, od vhodných tělesných aktivit a správného držení těla po běžné chyby, kterým se v každodenním životě vyhnout. Podcast Spiralista je určen pro každého, kdo chce lépe pochopit, jak funguje jeho tělo, a najít efektivní způsob, jak se starat o zdraví své i celé rodiny. Poslechněte si rozhovory na různá aktuální témata, nejen s MUDr. Kateřinou Smíškovou, ale i s jinými fyzioterapeuty a lidmi, kteří mají zkušenosti se Spirální stabilizací, a získejte cenné informace, jak udržet záda silná a zdravá. Budeme také mluvit o mobilní aplikaci Spiralista, která je nezbytným pomocníkem každého, kdo chce začít cvičit nebo dlouhodobě provozuje cvičení metody Spirální stabilizace. Podcast Spiralista je tedy průvodcem na cestě k lepšímu držení těla, zlepšení fyzické kondice, nápravě onemocnění páteře a odstranění bolestí spojených se špatným pohybovým aparátem.
Spiralista
S01 E10 - Cesta k léčbě skoliózy: Od bonsají k rehabilitaci
Od bonsají k léčbě dětské skoliózy - taková byla nečekaná cesta MUDr. Katky Smíškové, která s námi sdílí svůj fascinující životní příběh. Původně toužila po studiu dendrologie na Zemědělské fakultě, protože milovala šlechtění bonsají. Osud však zasáhl, když promeškala termín přihlášky, a na popud otce skončila na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Katka otevřeně popisuje náročnost šestiletého studia medicíny, zvláště systém modulových zkoušek, kdy musela zvládat až pět předmětů najednou. Přestože škola byla obtížná, vyzdvihuje mimořádnou soudržnost spolužáků, kteří si navzájem pomáhali. Díky svému otci, který se věnoval rehabilitaci, měla náskok v anatomii, která se stala jejím oblíbeným předmětem.
Po škole Katka experimentovala s prací jak v rehabilitaci, tak v parazitologii, aby nakonec zjistila, že ji více naplňuje pomáhat pacientům s pohybovými problémy. Postupně se specializovala na dětskou skoliózu, kde využívá metodu spirální stabilizace vyvinutou jejím otcem. S upřímností vysvětluje, proč preferuje práci s dětmi před dospělými - vidí u nich rychlejší výsledky a větší ochotu přijmout cvičení jako součást životního stylu.
Pro ty, kteří uvažují o podobné kariéře, Katka doporučuje studium fyzioterapie s následným absolvováním specializovaných kurzů. Zároveň oceňuje výhody svého lékařského vzdělání, zejména možnost indikovat rentgenová vyšetření, což je při práci s pacienty se skoliózou neocenitelné.
Tento inspirativní rozhovor ukazuje, jak i neplánovaná odbočka může vést k nalezení skutečného životního poslání. Pokud uvažujete o kariéře v rehabilitaci nebo vás zajímá osobní příběh cesty k pomáhající profesi, tento podcast vám poskytne cenný vhled i praktické rady.
Krasný, dobrý den. Moje jméno je Teresa Málková a vítám vás tady u našeho podcastu, který natáčíme zase s Katkou Smíškovou. Ahoj Katko, no, ahoj Teresko, už jsme se dlouho neviděli. Tak my tady dneska nebudeme mít žádné téma ohledně cvičení nebo ohledně nových cviků, ale bude to spíš takové hodně povídací a možná i velká inspirace, dejme tomu, pro začínající fyzioterapeuty nebo pro ty, kteří by se třeba chtěli stát terapeuty, ať už metody spirální stabilizace nebo prostě cvičit s pacienty a pomáhat pacientům od bolestí zad. Mě by totiž zajímalo, jak vypadala tvoje cesta k tomu, než ses stala lékařkou, tak moje cesta k titulu byla hrozně jako trnitá.
Speaker 2:To je otázka, možná to začátek.
Speaker 1:ještě pro posluchače, kteří třeba úplně nevědí jaký máš vzdělání. Tak jenom přibliž. No, přibliž Dobře tak není to jenom základní.
Speaker 2:Tak, moje vzdělání je třetí lékařská fakulta Karlovy univerzity v Praze. To znamená, že jsem studovala medicínu. Moje segera má tu stejnou školu ob kultou, A ta škola prostě nebyla jednoduchá. Kolik let se to studuje? Šest? Já si myslím, že medicína jako pro malo koho je jednoduchá. To ne, že by to bylo, prostě že to je tak šílený, jako tak šílená škola, ale prostě ten obsah nebo objem učiva se nafukuje, a myslím si, že to je svý zeltý školy. Ale jinak ta škola byla fajn, protože tam byly nejlepší spoužáci na světě.
Speaker 1:Jak dlouho?
Speaker 2:jsi to studovala? No, 6 roků se studovala, 6? Minimálně, a teď mi hledáš dobře, tak to už jsme.
Speaker 1:Jak si začátku, že budeš chtít jít na lékařku, já jsem stoprně věděla, že nechci jít na lékařku.
Speaker 2:Znáte to Něco tak hrozně nechcete, až se to stane, že to jako máte. Tak takhle se to přihodilo i mně. Já jsem přišla k medicíně v podstatě přihlásit na přijímací řízení na Zemědělskou fakultu, obaž dendrologie. Mně se hrozně líbila dendrologie, a ten důvod byl ten, že jsem strašně ráda šlechtila bonce. Takže moje cesta k medicíně byla úplně jako Přes bonce, Přes bonce, a myslím si, že k polioze tak trošku šlechtění těch kostí a prostě vytvarovávání novýho tvaru a usměrňování prostě toho růstu, a že se to dost přiblížilo tomu, co mě úplně původně bavilo. Možná to bez nic morbidně, jo, ale Ne, já myslím, že to je krásná metafora. A vydržel by až dokud jsem se neodstěhovala od našich, kde jsem všechny bonce měla. Tam jich bylo prostě přes 40.
Speaker 1:Takže tam si prošvihla tu přihlášku.
Speaker 2:Cesta moje byla, že jsem prošvihla tu přihlášku, a nějak jsem se prostě zapomněla soustředit na to, že kam teda půjdu.
Speaker 2:Tak táta řekl no, tak, to je snad jasný půjdeš na medicínu vůbec nechám nad tím přemýšlít Říkám no, já jsem chtěla jít na zemědělku, ale já jsem to asi nestíhala, si tam podat. to no víš, tak, prostěěla doktorku, protože já budu jenom sedět a psát. ne, to úplně jako. si nechci ani představovat, že já nejsem sedavej typ, já jsem hyperaktivní trochu. takže mě baví fakt se hejbat, baví mě cvičit a něco prostě dělat, nesedět na jednom místě prostě jsem si to měla představit.
Speaker 2:No, tak jsem si dala vlastně přihlášky na ty fyzioterapie, no, a prostě mě tam nevzali. Tak jsem musela na tu medicínu kam jít. No, a úplně skvělý bylo, že mě vzali na tu třetí lékařskou. Ne, protože třetí lékařská já udělat, jaký by to bylo na první nebo na druhý, nebo jaký by třeba bylo studovat tady v Brně. Musím říct, že mě by strašně lákalo, studovat dneska tady v Brně. Myslím si, že tady studium musí být úplně skvělý.
Speaker 2:No, jako Brno je ráj pro vysoký školy a pro ten prostředí to je perfektní. I ta lékařská fakulta se mi tady hodně líbilo. Ale vrátím se zpátky. Já nemůžu dopustit na to, jaký jsme měli kolektiv ve třídě v našem kruhu. Nám se neříkalo jako třídy, ale kruhy. Tak my jsme mvláštní tím, že nás to tolik dodělalo, a bylo to asi zajímavé tím, že jsme drželi fakt při sobě, že jste si pomáhali, pomáhali jsme si, podporovali jsme se.
Speaker 1:Když bylo někomu ouvej, tak druhý podal ruku By, nebo jak to tam je na lékařské Na lékařské fakultě.
Speaker 2:Prostě máte společný základ, který trvá nějaké roky, ale právě každá ta fakulta má trošku jiný pravidla. Ta třetí lékařská je specifická v tom, že má takzvané moduly neboliá žláza, no, a tam ty moduly jsou složitý na studium, na přípravu na ty zkoušky, v tom, že se učíte třeba 4-5 předmětů na jednu jedinou zkoušku, což je prostě pro někoho fakt těžký, myslím že a paměť, tak si tam fakt zkusil, a nebylo to snadné, to vystudovat, a já jsem se strašně těšila na poslední ročníky, kdy byly státnice, tak ty už byly fakt jako jednoduchý.
Speaker 2:A to, že byly z jednoho oboru bylo to skvělý, Zatímco ty modulový zkoušky byly fakt ze strašných. m A bylo to, já si myslím, že nenaučitelný. Ale nemůžu si stěžovat, protože znám současných studenty medicíny. A fakt je lituju, protože za tu dobu, co jsme dostudovali my se ségrou, tak se zase ještě rozšířilo vědění v oboru medicíny A to, aby se to nějak selektovalo ty informace pro specifický obory a trošku se to usměrnilo do toho, co potom po studiu jdeme dělat, a tam se ještě učme dál nějaké informace z toho studia, z toho oboru. Ale jako učit je to všechno. Prostě můj táta měl třetinu knížek než jsem měla já, a nevím, co mají dneska, protože už jenom farmakologie narostla.
Speaker 1:Prostě za tu dobu neskutečně, protože se dozvně dělat jako cvičit s dětma spirální stabilizaci.
Speaker 2:Ne vůbec. Po škole jsem začala pracovat u mého taťky a čuchala jsem si k tomu oboru, jestli mě to teda bude bavit nebo ne. Ale protože jsem ještě měla, jsem si oblíbila, na co ty škole parazitologii a mikrobiologii tak jsem ještě šla pracovat na parazitologii. Nějakou dobu jsem současně dělala i parazitologii i právě rehabilitaci. Přemýšlela jsem o tom, která ta věc mě baví víc, protože jsou to úplně odlišné stěnky z způsobu práce, a zjistila jsem, že jsem mnohem lepší v tom, co dělám v té rehabilitaci než v parazitologii.
Speaker 2:A rychle jsem to v parazitologii opustila a asi právě povahou mi to tolik nesedělo. A tak, pokud jsem vlastně dělala s dospěl, což nebylo tou dobou tak časté jako teď, prostě teď je těch dětí fakt víc. Nemyslím si, že to je tím, že se tím zabývám a chodí tam mnou tolik pacientů, ale myslím si, že ta doba fakt je krůtá k těm děteměla svoje děti. Prostě jsem porodila první, dvůj, třetí, tak jsem se musela specifikovat na nějakou diagnozu, a bavily mě nejvíce i ty skoliozy, tak jsem si prostě nechávala pacienty se skoliozu, pracovala jsem s nima dlouhodobě A i díky tomu rozvine v tom, co dělá, jasně a zlepšíš se. Takže mě to prostě baví, vyhovuje a dělám ráda právě se skoro zubře rozmanitá.
Speaker 1:A děláš právě ráda i s dětma? No, děláme ráda s dětma.
Speaker 2:Tam je ten pokrok asi nejvíc vidět. Že teď mě něco bolí, tak na sobě máknu, a pak už se na to zase vykašlu, tak to mají ty dost klidní, a mě moc nedbavilo, jim jako vysvětlovat, že preventivně by měli pokračovat v tom cvičení. Když už se to naučili, ať prostě si to nechají, to cvičení do života, tak jak to Každý den si jdou protáhnout svoje tělo dobrovolně každý sám za sebe, a mají to tak daný prostě odmala, že se cvičí, že si něco dělám sám pro své tělo. Tady to pořád dospělým všichni budou vysvětlovat ve zdravotnictví, a co mě to prostě nebavilo. Já se zdraví. Myslím si, že doba komunismu už je dávno za náma a že už jsme v demokratickém systému hrozně dlouho a že už by si to ty lidi měli sakra uvědomovat sami, že jsme tady sami za sebe a měli bychom se o své zdraví starat.
Speaker 1:A ještě se vrátím zpátky k té ško. Jaký předmět Mě bavila? asi anatomie.
Speaker 2:Protože anatomii jsem procházela tak nějak jako hladce a hravě.
Speaker 1:Mě učil anatomii už tát, já jsem právě chtěla říct, že to asi bylo pro tebe docela snadné, že jsi v tom vlastně žila.
Speaker 2:Já jsem měla od taťky naskok, protože táta miloval na devše, anatomy A svalové řetězce to je. Svalové řetězce.
Speaker 2:Prostě to je jeho dílo a je to geniální dílo, je to fakt skvělý, funguje to, je to prověřený, je to na EMGčku měřitelný a neuvěřitelný žeroj Já má za všem pravdu jako neskutečný. Fakt. Nechápu tohle. Chce talent a chce to genialitu, prostě tu táta má. Takže já jsem měla náskok od táty, protože mě učil anatomii od malička. Jednak si na mě zkoušjaký další, protože když on se učil různý techniky podle světových učebnic, tak mu nezbývalo. Nechci dívat na obrázek a hmatat to na mě a zkoušet si to. No, já jsem byla jeho pok, měla nějaký názvy tenkrát, ale ten cit. A pak jsem se učila anatomii, a pak mi to vlastně přišlo docela jednoduchý, když jsme se to učili. Jako špetality, názvy, no tak názvy se musíte natiflovat. Začátek, úplnej nervaci, vlastně funkci. To jsme mají v Brně na Masarykové univerzitě. Tak mají kadaverózní preparáty neboli plastinovaný těla, na kterých se můžou podívat na opravdovou trojrozměrnou anatomii větskýho těla studovat.
Speaker 1:Myslíš, že bys byla teď tam, kde seš, že bys dělala to, co děláš, kdyby ses tenkrát nezapomněla přihlásit na fyzioterapii Nebo v tom oboru, a z rehabilitací té skoliozy, tak myslíš, že ti víc vlastně pomohla ta lékařská fakulta?
Speaker 2:No ne, jsem se zapomněla tenkrát přihlásit na dendrologii. Jo, pozor, já jsem chtěla stříhat stromečky. Jo, tak, pardon, ale řík, myslím že to studium by bylo mnohem praktičtější.
Speaker 1:Te fyzioterapie.
Speaker 2:A naučila bych se tam právě to, co bych pak konala, zatímco na medicíně tam se naučila všelicost, co dneska vůbec nepotřebuju. Ale mám razítko na to psat rengen, to znamená kdy vím, kdy ho indikovat, vím, kdy si dítě zkontrolovat, a mám takový to know-how, jaký jsou guideliny. Ale to je podle mě.
Speaker 2:Tohle se naučí cvičená opice jako to, co umím za teorii Takže tam je spíš asi ta praktická stránka, že dítě nebo pacienta, a vím, že nic nevynechám, protože na to prostě mám razítko. Ale pokud budu fyzioterapeut, tak v České republice bohužel nechápu, proč tu smůlu, že si nemůžu nechat předepsat u pacienta renginový snímek.
Speaker 2:Což je prostě strašná škoda, protože k musím znát strukturu, musím znát nějaké úhly, musím znát postavení v kloubu. A jo, tak dá se to i odhadnout, jak to je, asi pohmatem a postavením, pohledem. Ale mnohem přesnější informaci podá rengen a hlavně vyloučí nějakou jinou patologii. Takže za mě rengenový, to, co by mě hrozně chybělo dneska, protože dělám právě s dětmi se skoliozou a u nich je potřeba pracovat na evidence-based medicin úrovni to znamená, vědět, jestli jsem pac. Takže bez Rengeru bych se nehlala.
Speaker 1:Když by nás teďka poslouchal nějaký posluchač, který se třeba rozhoduje, kam jít na vysokou školu a přemýšlí právě, že by chtěl dělat něco, co děláš ty. Zabývat se prostě, ať už s dětma nebo s dospělýma, se skolioz.
Speaker 2:Tak, pokud by nechtěl mít velký centrum nějaký třeba máme my. Tak já bych šla ráda studovat fyziu. Mně se fyzioterapie hrozně líbí jako obor, a je to v podstatě to, co já dělám rukama. Takže já jsem díky titulu, který mám, můžu dělat i tu práci fyzioterapeutky, i tu lékařskou, k tomu i ten lékařský dohled na tu situaci toho pacienta, a je výhodou, že mám titul mudr. Ale ta škola mě vlastně na ten obor vůbec nepřipravila, a za naší školy za ten celý, za těch celých 6 let jsme měli 6 hodin rehabilitace, a z toho nám čtyři hodiny odpadly. Tak to je hodně smutný. Takže to bylo hodně smutný, a já jsem se strašně těšila, až ten obor jako konečně bude v tom ročníku, kdy měla dejt A pak vždycky jako onemocněl vyučující a hodina odpadla, a pak jsem poch nic.
Speaker 2:A musím říct, že i mý spolužáci furt nechápali, na jaký vobor to já chci dál jít, když jsme ho vůbec neměli za těch šest roků studia Říkám, my jsme ho měli, víte, ale úplně na začátku jmenovala se anatomie, a pak už to bylo jenom tak jako občas z, ale prakticky rehabilitace fakt nebyla. Takže ta praktická škola je ta physio. Já bych šla do Olomouce třeba na studiu.
Speaker 1:Mně se líbí to pojetí physio a Olomouce A víš kde ještě praktická není to teda škola, ale kde jsou ještě velmi praktické informace ohledně třeba cvičení spirální stabilizace na kurzech.
Speaker 2:Jo, taky máš pravdu.
Speaker 1:Ne, já myslím, že určitě každý, kdo chce pracovat s touhle metodou, tak si tím prostě musí projít.
Speaker 2:Můj táta si strašně přála, aby se ta naše metoda učila právě na fyzioterapii na škole na nějaké fakultě, aby ty studenti k tomu měli přístup zdarma včas, ještě než ukončí studium, a aby po ukončení studia byli ready pracovat s něčím, co už umí, co ovládají a co pomůže pacientovi, a je to těžký, a je to strašně pomalý proces.
Speaker 2:Prostě naše školství se nemění. když tak to jde letoucí, prostě pomalu jak šnek všechno, a je to strašně špatně. Ono se to vyučuje, ale v rámci povinně volitelných předmětů. tak vlastně najdete naší metodu na fakultách FIZIO, takže dá se získat informace už na té škole ale je to málo. Stálo by za to, kdyby ty studenti měli praktičtější výuku a jakoby z nějakého úhlu pohledu na tom pracujeme tady právě s Masarykovou univerzitou v Brně že by se do budoucna mohl vyučovat takový předmět právě tady na fyziu.
Speaker 1:Ještě mi řekni k těm kurzům Když si někdo udělá u vás kurz, tak ty kurzy, které se dělají u vás nebo které dělajem, který opravňuje toho člověka k čemu Může jako sám třeba potom vést kurzy nebo vést lekce, nebo jak to je Ty?
Speaker 2:certifikáty vlastně fungují. Podle ministerstva školství Aby člověk mohl být nějakým terapeutem pohybovým nebo trenérem na pohyb nebo masérem, tak musí splňovat nějaký počet výukových hodin, což naše kurzy splňují, taky nějaký obsah. Musí tam být anatomie, musí tam být nějaký pohyb, musí tam být funkce, musí tam být obrazová dokumentace, to znamená vyšetřovací metody. Tady to všechno ty naše kurzy obsahují, a vlastně dá se tudíž po tom, co absolvoje ten kurzista vlastně nějaký počet výukových hodin, získat certifikát k tomu, aby byl masérem nebo trenérem, a nebo pokud už je prostě masér, trenér nebo fyzioterapeut, tak aby se naučil tu naši metodiku. Velmi vhodný je, projít ne základním kurzem pouze, ale udělat si ten základní, neboli úvodní kurz, a k tomu dva nějaké tematické. Opravdu nejoblíbenějším kurzem je výhřez disku po tom prvním úvodním. Ten první úvodní kurz je zá, takže bez toho se nedá udělat jakýkoliv tematický, a druhý nejoblíbenější je téma skolioza. Já jsem toto ráda zase připomínám, že jsem fanatik tady v tom té oblasti, protože to děti prostě potřebují jako sůl.
Speaker 1:No, takže vlastně buďme rádi, že Katka Zmíšková že neupravuje bonce, ale že upravuje páteři malých pacientů. Asi jo, mělo to tak asi být. Tak jo. tak, já ti moc děkuju za takovou hezkou zpověď. Já děkuju mým spolužákům.
Speaker 2:Ano, zdravíme spolužáky, zdravíme spolužáky, že jsme to přežili společně na tu vejšku, protože musím říct, že fakt nebyla jednoduchá. Jsi v kontaktu. Jo, jasně, to už se asi jako tady, ty kontakty, už se asi jako nestratí. Ať, i ty spolužáky, který nevídám nebo si netelefonujem, nejsme v kontaktu, tak stejně na ně často mysl velký tam I ty dobrý, i ty hrozný. Tak samozřejmě tohle máte jak v sobě Jako navždycky. S těma spoužákama budeš používat moc, a každýmu to přeju. Už jenom pro tohle běžte na vysokou.
Speaker 1:Tak, třeba jsme teďka tady rozšíří.
Speaker 2:Chcete jít na fyziu, a chcete jít možná i na tu medicínu, ať můžete pomáhat lidem. je to hrozně fajn práce.
Speaker 1:Dejte si medicínu, fyziu, pak si dejte kurzy, udělejte si všechny. Tak já ti moc krát děkuju, a děkujeme našim posluchačům. Mějte se moc krásně, no, a příště se těšíme zase na shledanou. Tak až my studujete na shledanou. Titulky vytvořil JohnyX.
