Spiralista
Podcast Spiralista se zaměřuje na témata spojená se vším, co ovlivňuje zdraví našich zad, páteře a celého pohybového aparátu. Hlavním hostem je MUDr. Kateřina Smíšková, spoluautorka rehabilitační metody Spirální stabilizace, která byla vytvořena pro zlepšení zdraví zad a páteře. Nyní je Spirální stabilizace celosvětově rozšířenou a uznávanou metodou fyzioterapeutů pro léčbu bolestí zad, výhřezu disku a skoliózy. Kateřina Smíšková se intenzivně věnuje léčbě skoliózy u dětí, a ty jsou důležitým často se objevujícím tématem podcastů Spiraliasta. Epizody přináší praktické rady a tipy, jak pečovat o sebe a své děti, aby se zdravě vyvíjely a zůstaly dlouhodobě zdravé a bez bolesti. Také prozkoumáváme, co našim zádům prospívá, a co jim naopak škodí, od vhodných tělesných aktivit a správného držení těla po běžné chyby, kterým se v každodenním životě vyhnout. Podcast Spiralista je určen pro každého, kdo chce lépe pochopit, jak funguje jeho tělo, a najít efektivní způsob, jak se starat o zdraví své i celé rodiny. Poslechněte si rozhovory na různá aktuální témata, nejen s MUDr. Kateřinou Smíškovou, ale i s jinými fyzioterapeuty a lidmi, kteří mají zkušenosti se Spirální stabilizací, a získejte cenné informace, jak udržet záda silná a zdravá. Budeme také mluvit o mobilní aplikaci Spiralista, která je nezbytným pomocníkem každého, kdo chce začít cvičit nebo dlouhodobě provozuje cvičení metody Spirální stabilizace. Podcast Spiralista je tedy průvodcem na cestě k lepšímu držení těla, zlepšení fyzické kondice, nápravě onemocnění páteře a odstranění bolestí spojených se špatným pohybovým aparátem.
Spiralista
S01 E08 - Dotazy posluchačů
Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.
Odpovědi na vaše otázky o pohybovém aparátu přímo od expertky! Katka Smíšková se s námi tentokrát podělila o své hluboké znalosti z oblasti fyzioterapie a odpovídala na dotazy, které jste nám zaslali.
Dozvíte se fascinující skutečnosti o mechanice chůze - proč neexistuje jediný "správný" způsob nášlapu při bolestech zad a jak se naše tělo přirozeně přizpůsobuje různým terénům a situacím. Katka vysvětluje zásadní rozdíly mezi chůzí a během, kde dochází k častým chybám, a nabízí praktické tipy pro obě aktivity.
Zajímá vás problematika skoliózy u dětí? Katka odhaluje znepokojivý trend nárůstu této diagnózy a představuje vizi preventivního přístupu ve školství. Dozvíte se o specializovaných kurzech a metodách, které mohou pomoci dětem vyhnout se korzetům nebo operacím.
Mimořádně zajímavé je téma výhřezu ploténky a zdánlivý paradox, kdy pacient cítí výraznou úlevu, přestože magnetická rezonance neukazuje žádnou změnu. Katka nabízí fascinující vysvětlení o biochemických procesech v těle a časovém horizontu léčby.
Nechybí ani pohled na vývoj metody spirální stabilizace, která se musela přizpůsobit měnícím se problémům současné populace. Dříve lidé fyzicky pracovali, dnes sedí u počítačů - a to vyžaduje zcela jiný přístup k rehabilitaci a cvičení.
Ponořte se s námi do světa lidského těla a odhalte tajemství jeho správného fungování. Ať už vás trápí bolesti zad, řešíte skoliózu u svého dítěte nebo hledáte optimální způsob pohybu, tento díl vám poskytne cenné informace přímo od uznávané odbornice.
Krásný dobrý den, milí posluchači. Já vás tady znova opět vítám při podcastu a jsem tady opět s Katkou Smíškovou. Ahoj Katko.
Kateřina Smíšková:Ahoj Terezko.
Tereza Málková:Moje jméno je Tereza Málková. No, a dneska se konečně budeme s které jste sami vy, naši posluchači, vymysleli — o otázkách, které máte, které jste nám posílali. Takže můžeme jít rovnou na to. Jasný, jsi ready?
Kateřina Smíšková:Jsem ready.
Tereza Málková:Tak jdem na to. První otázka, kterou nám poslali posluchači, je chůze s rozvojem od špičky do paty u bolestí zad preferovaná? Případně odkaz na nějaké studie — píše posluchačka.
Kateřina Smíšková:Já si nemyslím, že je preferovaná, ale myslím si, že chápu, odkud Myslím si, že to pochází z nějakých výukových materiálů, který jsou naboso, a můj … teďka vlastně zpracovával materiál ohledně chůze která měla bolesti bederní páteře, a ta chůze je zpracovaná Totiž chůze naboso je velmi rozmanitý téma a máme několik variant přes patu, jedna přes špičku, jedna přes celý chodidlo. V podstatě to chodidlo si vybírá podle terénu, podle toho, jak je toho, jak je členitá, jestli tam je štěrk, kamení, a taky podle Takže třeba kdo nosí barefootovou obuv, tak je zvyklý, že jeho stereotypy chůze, a během té chůze prostě vystřídá jak ten nášlap přes malíkovou hranu, odraz přes palec, což je klasika, tak i třeba občas, anebo prostě skrz teda nějaký druh toho terénu, který třeba je nebo je to do kopce, nebo je to z kopce — typicky z kopce jdeme přes Takže nenechte se zmást, ten výukový materiál je vytržený z kontextu. Pacienta s bolestí páteře, když učíme chůzi, tak ho především znamená, že se pánev vyrovná do neutrální polohy, hrudník jde do vytáhne se za hlavou. To je základ toho, jak učíme pacienta s bolestivou páteří chůzi, a nášlapu přes patu, malíkovou hranu a odraz přes nejdelší prst dotknout také kloub palce. Takže neberte to jako návod na chůzi má chodit přes špičku. To ne, vůbec — a budete nucený chodit správně a využijte té malíkové hrany a toho odrazu přes ten kloub toho Palcem nebo ukazovákem… jestli máte další ukazovák. Při běhu je tomu jinak. To jsem se právě chtěla zeptat, jak je to Tak styl běhu — nebo běh prostě má zase svá specifika. Budete mít někoho, kdo běhá hobby, kdo běhá prostě jen tak pro kilometrů týdně, tak ten by měl vědět zase o osovém postavení těla a bude mít třeba různý boty. Budou boty … — které jsou dělané na asfalt, to znamená mají hrozně to takový ty vysokánský boty s pěnovou podrážkou s velkým sklonem, hodně vysoko oproti špičce, a ty boty jsou vymyšlený, prostě půdě v lese, no, a tomu budou úplně stačit boty s nulovým dropem. To znamená žádný sklon té podrážky, nemusí být ani extra vyměkčená, a klasickou teniskou bez dropu, bez toho sklonu. U obou případů platí, že vlastně naše pata se fyzicky nemá dotýkat Takže běhá se tak, že se doskakuje na špičku, a zase je to na teprv kloub palce a odraz. Zase, probíhá se jenom s minimálním zátěží na patu. Všechna ta zátěž … a pata se u běhání prostě To, že se dotkne pata boty, tak třeba může zmást jako vizuálně v záběr na někoho, kdo běží s těma vysokýma pěnovýma botama — to vypadá, patu. Ale vlastně ten heel strike, který byl opuštěn, to byl ten nepoužívá, jelikož je tam prudký náraz do kolena, do kyčle i do zad a nezdravý na pohybový aparát.
Tereza Málková:Správný dopad je na špičku, na malíkovou hranu. Přesuneme se dál. Další dotaz nám poslala posluchačka: Bude i skoliózu a špatné držení těla u dětí, i s certifikátem? Chtěla bych se specializovat na děti.
Kateřina Smíšková:No, tak to můžeme říct, že takové školení — to je jednoduchá otázka A určitě jste vítána na kurz, který je pro terapeuty právě myšlen, Ten kurz se jmenuje Skolióza, a na tento kurz jsou vítáni i protože tam jsou vždycky skvělým klinickým příkladem a vlastně patří neodmyslitelně k tomu kurzu, protože vidíte vlastně na někom, kdo sobě má, jak se s ní pracuje. To znamená, jak se s křivkama vzhůru, jak jsou třeba typické vady na tom vadném držení těla, jak manuálními technikami. Takže kurz dávno existuje a jste na něj hezky navštěvovaný. A jsem hrozně ráda, protože téma skolióza si a bude víc a víc známý mezi lidma, mezi běžnou populací, protože narůstá a bude to mít nějaký dopad na tu naši populaci. A doufám, že i jako pozitivní dopad v tom, že se na to zaměříme preventivní kroky třeba i ve školství jako česká společnost. Protože ačkoliv se tahle myšlenka strašně nerado podporuje, tak to souvisí s vadným držením těla a je potřeba vlastně hlídat to preventivně. Myslím si, že spousta dětí by se vyhnula nějakým zákrokům nebo svoji kondici, správnej pravidelný trénink pohybovýho aparátu a těle. Jako ví se obecně, že vlastně chuť ke sportování u dětí klesá, dáno covidem, že tady proběhla nějaká éra, ale prostě obecně neprahne po sportu. Jsme prostě čím dál … jako prevence ohledně toho, jak se hýbat a kolik toho nahýbat a A ještě — prostě do života patří nějaké složky toho pohybu, interní stránce, to znamená kardiovaskulární aparát, aby dostal nebo to držení těla, vliv na klouby, na artrózu, nebo jenom to, že si prostě cvičením a pohybem. Tak si myslím, že tohle bude mít v mělo by to mít prostor vlastně na základních školách.
Tereza Málková:Pojďme na další otázku. Zajímalo by mě shrnutí, jak se vylepšily jsou popsány v prvních knížkách o spirální stabilizaci, a jak vývoj aplikaci. Tak ty asi průběžně ty cviky vlastně pořád vylepšuješ… Tak jak je s tím vývojem?
Kateřina Smíšková:Jo, já jako vyvíjím cviky v podstatě na míru těm pacientům. To znamená, když vidím, že se mi opakuje při nějaké diagnóze nějaký potřeba … zařadit nějaký další třeba stretchingový prvek nebo i konto já jsem jako nucená vymyslet nějaký cvik, nějaký pohyb. nemusí to být cílový, může to být naopak třeba uvolňovací cvik na schopnost se uvolnit v nějaké oblasti těla.
Tereza Málková:Takže nutí tě to pořád …. vymýšlet nové cviky, ale nutí mě k tomu Takže pacienti vlastně za to můžou. To není vůbec na mě, ale naopak, Já je skvělý, že to takhle vlastně jde dopředu.
Kateřina Smíšková:Jo, já si z toho dělám srandu, protože vždycky přijde pacient,
Kateřina Smíšková: rodičem, a řeknou:„Tak my vám jenom ukážeme tu naši sestavu." …
Kateřina Smíšková:jak ji cvičíme. Tak já jsem vymyslela takový nový cvik a oni: Ježíš Ale zase na tvoji obranu— je vlastně skvělý, že všechny ty nový do aplikace.
Tereza Málková:Takže vlastně o nic nepřijdete, protože ty cviky tam vlastně za postupně.
Kateřina Smíšková:Jo, jako doplňujeme a jsme v tom poctiví. Jenom všechno nejde hrozně hladce a hned. Takže má to nějaké zpoždění, protože já ten cvik vymyslím, a To znamená, není to tak, že vymyslím cvik a hned ho jdu všem nasázet, ho otestovat. To znamená, zkouším ho dřív na sobě, pak ho zkouší ostatní terapeutky. Já bych k tomu možná… Dáváme ho pacientům, kteří jsou dejme tomu dáváme fakt tam, kde vidíme, že ten … Ještě tady byla jakoby jiná
Kateřina Smíšková: dotazu:že ano, naše metoda se vyvíjí a hodně se změnily některé
Kateřina Smíšková:doby, co ta metodika byla založena. Změnilo se totiž spektrum potíží v To, co se změnilo zásadně, je vlastně postavení hrudníku vůči A můj táta, když to vymýšlel, tak ji vymýšlel na jiný druh postavami my dneska pracujeme, hlavně v ordinacích. Jako zásadní vliv na to měl samozřejmě … počítač a sedavý způsob života. Můj táta pracoval s pacientama, přetížení. To znamená, byli to lidi, co chodili do práce, kde fakt fyzicky pracovali a používali k tomu svaly a svoje tělo. Já pracuju — nebo naši terapeuti a i fyzioterapeuti proškolení sh…. Takže dá rozum, že i disbalance budou trošku jinýho typu, a tak uzpůsobovat i to cvičení, a vlastně na kurzech se učíte to, jak druhama postav. Takže už to není tak, jak to bývalo dřív, dost jako př…, abysme vytvořili svalový korzet mezi lopatkama. Takhle to prostě bejvávalo ve všech tělocvicích, ve všech Dřív to bylo fakt jako jednoduché pravidlo: máš hrbatý záda, posil Úplně jednoduchý cvik — přitáhneš lopatky dozadu a … před pánví. Takzvaná protrakce hrudníku znamená také zmírnění obrácený, naruby problém. To znamená, hrudník není kyfotický, ale je se odvíjí potom zvýšené napětí paravertebrálního svalstva na celých a my těm pacientům dneska jsme nucený trochu ty kyfózy doplňovat, aby A nemůžeme tudíž přitahovat lopatky k sobě úplně dozadu a cvičit lopatky od sebe nahoru — úplně jinam, než to bývalo.
Tereza Málková:Takže je asi jasný, že prostě ten vývoj jako naší civilizace — přizpůsobil tomu. A já v tom vlastně vidím ještě tu jednu rovinu, a to je dřív všechny ty cviky byly třeba v knížkách, nebo na CDčkách, což už zastaralej materiál, a tím, že ta doba je moderní a jde prostě dopředu, vlastně i vznikla ta aplikace …. Mimochodem, budeme dělat podcast aplikace. Takže na to se určitě můžete do budoucna těšit. Na to se těším i já.
Kateřina Smíšková:Na to se těšíš i ty? Já se na to taky moc těším. On zase … dílo. Terezka se v tom úplně tady nevyhraňuje, ale ani bez nešlo. To je prostě aplikace.
Tereza Málková:Já jsem jenom takovej tichej společník.
Kateřina Smíšková:Takové to, co tam vždycky musí být, ale je tam k ničemu.
Tereza Málková:Přejdeme ještě na další otázku, abysme to stihli.
Tereza Málková: Ještě tady mám otázku:Poslední výhřez disku se pravidelným
Tereza Málková:zhruba tři měsíce. Jak je možné, že například magnetická rezonance ve výhřezu, ale pacientovi je líp? Možná to naráží i teďka na poslední sledujete naše sociální sítě, kde jsme naposledy přidávali na vlastně magnetickou rezonanci a výsledek pacienta, který cvičil magnetické rezonance vlastně neukázaly žádnou změnu v tom výhřezu, a jinak než třeba na té první. Máte na to nějaké vysvětlení? Nebo je to ten tajný… tajná přísada šéfkuchaře?
Kateřina Smíšková:Ne, to je prostě příroda. Všechny ty obtíže, které plynou z výhřezu z podstaty tlaku toho, co vyteče z plotýnky ven. Mechanický tlak je pouze jedna z těch složek té bolesti. Ale dá se to vysvětlit vlastně tím, že ta úleva přichází ve chvíli, prokrvení a hojnost výživy tomu segmentu, který předtím trpěl znamená nedostatkem prokrvení, látkové výměny, třeba i odtoku je stlačený svalama nebo pozicí těla. Tak jakmile ulevíte v té zánět v sobě. Nenese tady v tom slova smyslu žádný bakterie ani viry, jak jsme zánětu infekčního. Tak tohle vlastně — když máte výhřez plotýnky, zánět, ale jde o mechanickou příčinu zánětu. To znamená, zničená tkáň— mechanicky tlakem, rozbitá — je také tam vyplavují různé látky, které způsobují bolest na zakončeních A tady ty látky, když se nemůžou odplavovat, a ještě … se k tomu hromadí laktát ve svalech, tak způsobuje v tom místě zánět takové látky chemické… No, a tudíž ta bolest přetrvává, i když nemá tom, jak třeba je velký výhřez. Takže i proto na magnetické úplně … Pacient s velkým výhřezem tak může mít minimální obtíže, a malinkým výhřezečkem, tak může mít strašný obtíže, který vůbec toho nálezu na té magnetické rezonanci. Ale na co se díváme, tlakem té nervové tkáně — takové, aby to prostě nebylo nevratný. Takže fakt, potíže jsou individuální, bolest naprosto subjektivní, neobjektivní marker toho, co se tam všechno děje a jak moc to tam je
Tereza Málková:Jasně. No, ještě u toho výhřezu bych zůstala, protože tady mám týkající se výhřezu ploténky. Po jak dlouhé době pravidelného cvičení mohou cítit výhody u No, třeba typický, kdy my chceme vidět zlepšení, je …?
Kateřina Smíšková:…po dvou až čtyřech týdnech léčby. A pokud po těch dvou až nenastává vůbec žádné zlepšení, tak je něco jiného, prostě něco A my hledáme příčinu — … ještě i jinde, a jsme velmi obezřetní k přichází a jestli má jenom výhřez ploténky, anebo jestli nemá onemocnění? No, anebo prostě zkontrolovat pořádně techniku, jakou To je právě terapeut, aby se v individuální lekci podíval na tu Takže jedna věc je aplikace, s kterou se pacient potom je ten člověk — ten fyzioterapeut nebo terapeut, masér, tkání a radí tomu pacientovi naprosto individuálně směry, je zásadní. Někomu řeknete „uvolni se", on se neuvolní. Někomu řeknete „uvolni se", on se uvolní. A teď — jaký jste udělali rozdíl v tom, co jste řekli? Žádný. A jeden se uvolnil, druhej ne, protože jeden to slovama. No, a pacient si z toho odnesl tu kýženou informaci a dokázal příkazy, nějaké instrukce k pohybu, ke svýmu tělu. Myslím, že je fakt umění toho terapeuta, aby uměl poradit pacientovi, nikdy se svým tělem nepracoval.
Tereza Málková:Určitě. Jako terapeut je tam nezastupitelná funkce, to je jasná věc. Takže zhruba — jako dotaz byl, jak dlouho to trvá.
Kateřina Smíšková:Tak my očekáváme zlepšení během dvou až čtyř týdnů, a to při tom
Tereza Málková:disku pravidelný cvičení dvakrát denně? Nebo kolikrát? Jak cvičíte s pacientem s výhřezem?
Kateřina Smíšková:My to necháváme na těch pacientech samotných. A je to tak, že pokud pacient je na nemocenský — to znamená, je tak může cvičit pětkrát denně. Pokud …, tak bude cvičit dvakrát trošku jako pozvolnější. Ale u výhřezu disku se prostě člověk má
Kateřina Smíšková: intuitivně:používat teplo, suchý teplo, používat cviky, a ty
Kateřina Smíšková:pohybu, který nevyvolává bolest. … Nejdřív od bolesti uleví, ale že se příliš uvolní některý svaly, které spíš mají obrannou takže to má kontraproduktivní výsledek. Takže poslouchat svý tělo a nejít násilně, mít trpělivost a při prostě šetrně, pozvolna, a neočekávat zázrak za týden.
Tereza Málková:Tak jo, to byla poslední otázka. Já myslím, že to asi takhle krásně Tak, já ti mockrát děkuju. Děkuju i všem posluchačům, kteří nás kterým se omlouváme — měl to totiž být předvánoční díl, speciální jsem avizovala před Vánoci, ale prostě bohužel nám to nevyšlo. Může za to i Katka, protože píše knížku o skolióze.
Kateřina Smíšková:A ne, to nebudu svádět …— jenom na tebe, ale udělám ti tady trošku reklamu, protože knížka o skolióze bude, ale je to prostě náročný.
Tereza Málková:Má to čím dál tím víc stran.
Kateřina Smíšková:Ano, bude to velká kniha. Já doufám, že už nevymyslím žádnej cvik, toho videa.
Tereza Málková:Já taky doufám. Ale bude to super knížka, už teď se je na co těšit. Tak jo, tak se mějte krásně a těšíme se u dalšího dílu podcastu. Mějte se hezky.
