Spiralista
Podcast Spiralista se zaměřuje na témata spojená se vším, co ovlivňuje zdraví našich zad, páteře a celého pohybového aparátu. Hlavním hostem je MUDr. Kateřina Smíšková, spoluautorka rehabilitační metody Spirální stabilizace, která byla vytvořena pro zlepšení zdraví zad a páteře. Nyní je Spirální stabilizace celosvětově rozšířenou a uznávanou metodou fyzioterapeutů pro léčbu bolestí zad, výhřezu disku a skoliózy. Kateřina Smíšková se intenzivně věnuje léčbě skoliózy u dětí, a ty jsou důležitým často se objevujícím tématem podcastů Spiraliasta. Epizody přináší praktické rady a tipy, jak pečovat o sebe a své děti, aby se zdravě vyvíjely a zůstaly dlouhodobě zdravé a bez bolesti. Také prozkoumáváme, co našim zádům prospívá, a co jim naopak škodí, od vhodných tělesných aktivit a správného držení těla po běžné chyby, kterým se v každodenním životě vyhnout. Podcast Spiralista je určen pro každého, kdo chce lépe pochopit, jak funguje jeho tělo, a najít efektivní způsob, jak se starat o zdraví své i celé rodiny. Poslechněte si rozhovory na různá aktuální témata, nejen s MUDr. Kateřinou Smíškovou, ale i s jinými fyzioterapeuty a lidmi, kteří mají zkušenosti se Spirální stabilizací, a získejte cenné informace, jak udržet záda silná a zdravá. Budeme také mluvit o mobilní aplikaci Spiralista, která je nezbytným pomocníkem každého, kdo chce začít cvičit nebo dlouhodobě provozuje cvičení metody Spirální stabilizace. Podcast Spiralista je tedy průvodcem na cestě k lepšímu držení těla, zlepšení fyzické kondice, nápravě onemocnění páteře a odstranění bolestí spojených se špatným pohybovým aparátem.
Spiralista
S01 E08 - Dotazy posluchačů
Odpovědi na vaše otázky o pohybovém aparátu přímo od expertky! Katka Smíšková se s námi tentokrát podělila o své hluboké znalosti z oblasti fyzioterapie a odpovídala na dotazy, které jste nám zaslali.
Dozvíte se fascinující skutečnosti o mechanice chůze - proč neexistuje jediný "správný" způsob nášlapu při bolestech zad a jak se naše tělo přirozeně přizpůsobuje různým terénům a situacím. Katka vysvětluje zásadní rozdíly mezi chůzí a během, kde dochází k častým chybám, a nabízí praktické tipy pro obě aktivity.
Zajímá vás problematika skoliózy u dětí? Katka odhaluje znepokojivý trend nárůstu této diagnózy a představuje vizi preventivního přístupu ve školství. Dozvíte se o specializovaných kurzech a metodách, které mohou pomoci dětem vyhnout se korzetům nebo operacím.
Mimořádně zajímavé je téma výhřezu ploténky a zdánlivý paradox, kdy pacient cítí výraznou úlevu, přestože magnetická rezonance neukazuje žádnou změnu. Katka nabízí fascinující vysvětlení o biochemických procesech v těle a časovém horizontu léčby.
Nechybí ani pohled na vývoj metody spirální stabilizace, která se musela přizpůsobit měnícím se problémům současné populace. Dříve lidé fyzicky pracovali, dnes sedí u počítačů - a to vyžaduje zcela jiný přístup k rehabilitaci a cvičení.
Ponořte se s námi do světa lidského těla a odhalte tajemství jeho správného fungování. Ať už vás trápí bolesti zad, řešíte skoliózu u svého dítěte nebo hledáte optimální způsob pohybu, tento díl vám poskytne cenné informace přímo od uznávané odbornice.
Krasný, dobrý den, milí posluchači. Já vás tady znova opět vítám při natáčení našeho podcastu A jsem tady opět s Katkou Smíškovou. Ahoj Katko, ahoj Teresko, moje jméno je Teresa Málková. No, a dneska se konečně budeme s Katkou bavit o tématech, které jste sami vy, naši posluchači, vymysleli, o otázkách, které vlastně na katku máte, které jste nám posílali. Takže můžeme jít rovnou na to. Jasný, jsi ready, jsem ready, tak jdem na to. První otázka kterou nám poslali posluchači je ohledně chůze Proč je chůze s rozvojem od špičky do paty u bolestí zad preferovaná?
Speaker 2:Případně odkaz na nějaké studie. Píše posluchačka. Já si nemyslím, že je preferovaná, ale myslím si, že chápu, odkud pochází tenhle dotaz. Myslím si, že to pochází z nějakých výukových materiálů, který jsou vlastně nafocený na boso, a můj teďka vlastně zpracovával materiál ohledně chůze na jedné z pacientek, která měla bolesti bederní páteře, a ta chůze je zpracovaná fotograficky na boso, venku, totiž chůze na boso je velmi rozmanitý téma, a máme několik variant chůze na boso, jedné přes patu, jedné přes špičku, jedna přes celý chodidlo.
Speaker 2:V podstatě to chodidlo si vybírá podle terénu, podle toho, jak je studená podlaha, podle toho, jak je členitá, jestli tam je štěrk, kam, a taky podle únavy. Takže třeba kdo nosí berfutovou obuv, tak je zvyklý, že jeho noha právě střídá různý stereotypy chůze a během té chůze prostě vystřídá jak ten nášlap přes patu, tak přes malýkovou hranu odraz přes palec, což je klasika, tak i třeba je špičatej, nebo je to do kopce, nebo je to z kopce, typicky z kopce jdeme přes tu špičku. Takže nenechte se zmást ten výukový materiál. Vytržení z kontextu přední páteře chůzy, tak ho především učíme chůzy v ose, a to znamená, že se pánev vyrovná do neutrální polohy, hrudník jde do zvednuté pozice a vytáhne se za hlaví.
Speaker 2:To je základ toho, jak učíme pacienta s bolestivou páteří chůzy, a potom se učí styl na šlapu přes patu, malíkovou hranu a odraz přes nejdelší prst nohy, a vždycky se musí dotknout také kloub palce. Takže neberte to jako návod na chůzy pro bolavá bedra, že se má chodit přes špičku. To nenechá vůbec, a budete nucený chodit správně přes tu patu právě, a využijte té malýkové hrany a toho odrazu přes ten kloup toho palce a přes špičku Palcem nebo ukazováku jestli máte další ukazovák Při běhu, nebo běh prostě má zase svá specifika. Budete mít někoho, kdo běhá hobby, kdo běhá prostě jen tak pro radost, a běhá pár kilometrů týdně, tak ten by měl vědět zase o osobém postavení těla a bude mít třeba různý boty.
Speaker 2:Budou boty ku, jsou to takový ty vysokánský boty s pěnovou podrážkou s velkým sklonem, to znamená fakt pata hodně vysoko oproti špičce, a ty boty jsou vymyšlený, prostě konstruovaný. Půdě v lese, no, a tomu budou úplně stačit. Boty s nulovým dropem, to znamená žádný sklon, té podrážky nemusí být ani extra vyměkčená a vystačí si s klasickou teniskou bez dropu, bez toho sklonu. U obou případů platí, že vlastně naše pata se fyzicky nemá dotýkat při běhání podlahy. Takže běhá se tak, že se doskakuje na špičku a zase je to na malýkovou hranu, a potom teprv kloupalce a odraz, zase probíhá se jenom s minimálním dotykem paty, ale ne se zátěží na patu. Všechny ráta, zátě a pata se uběhání prostě nedotýká. Že se dotkne pata boty, tak třeba může zmást jako vizuálně v televizi, když máte záběr na někoho, kdo běží s těma vysokýma pěnovýma botama, to vypadá, že běží přes patu, ale vlastý heel strike, když byl opuštěn, to byl ten dopad přes patu, ten se nepoužívá, jelikož je tam prudký naraz do kolena, do kyčle i do zad a je to vlastně nezdravý na pohybový aparat.
Speaker 1:Správný dopad je na špičku, Na malýku hranu přesunout dál. Další dotaz nám poslala posluchačka Bude i školení zaměřené na skoliozu a špatné držení těla u dětí i s certifikátem Chtěla bych se specializovat na děti.
Speaker 2:No tak to můžeme říct, že takové školení To je jednoduchá otázka čas existuje A určitě jste vítěna na kurz, který je pro terapeuty právě myšlen, na téma skolioza. Ten kurz se jmenuje skolioza, a na tento kurz jsou vítěni i pacienti se skoliozou, protože tam jsou vždycky skvělým klinickým příkladem a vlastně patří neúplně odmysletelně k tomu kurzu, protože vidíte vlastně na někom, kdo opravdu tu skoliozu na sobě má, jak se s ní pracuje, to znamená, jak se s křivkama rotuje, jak se vytahuje zhůru, jak jsou třeba typické vady na tom vadném držení těla, jak se odstraí manuální techniky. Takže kurz dávno existuje a jste na něj vítáni, a i ten kurz je hezky navštěvovaný. A jsem hrozně ráda, protože téma skolioza si myslím, že by mělo a bude víc a víc seznámý mezi lidma, mezi běžnou populací, protože prostě počet skoliozou narůstá a bude to mít nějaký podopad na tu naší populaci. A doufám, že i jako pozitivní dopad v tom, že se na to zaměříme a budeme dělat nějaké preventivní kroky třeba i ve školství jako česká společnost, protože ačkoliv se to strašně nerado podporuje tahle myšlenka tak skoro je. To souvisí s varným dříjením těla a je potřeba vlastně hlídat to skoliotické tělo preventivně.
Speaker 2:Myslím si, že spousta dětí by se vyhnulo nějakým zákrokům nebo korzetům, kdyby měly svoji kondici správnej z pravidelný trénink pohybovýho aparátu a nějaký nouhou o svým těle. Jako ví se obecně, že vlastně chuť ke sportování u dětí klesá a vůbec to není dáno. Covidem, že tady proběhla nějaká éra, ale prostě obecně dětská populace už tolik neprahne po sportu. Jsme prostě čím d jako prevence ohledně toho, jak se hýbat a kolik toho nahýbat a jakým způsobem, a ještě, prostě do života patří nějaké složky toho pohybu, aby jsme byli zdraví i po interní stránce, tzn kardiovaskulární aparát, aby dostal svoje téma v tom pohybu, nebo to jenom to, že si prokrvíme mozek prostě cvičením a pohybem. Tak si myslím, že tohle bude mít v budoucnosti prostor, a mělo by to mít prostor vlastně na základních školách.
Speaker 1:Pojďme na další otázku. Zajímalo by mě zhrnutí výylepšili metody cvičení, které jsou popsány v prvních knížkách o spirální stabilizaci, a jak vývoj dospěl až k samotné aplikaci. Tak, ty asi průběžně, ty cvíky vlastně se pořád vylepšujou, ty tak přijdeš dojak je s tím vývojem?
Speaker 2:těch cviků Jo já jako vyvíjím cviky v podstatě na míru těm pacientům. to znamená, když vidím, že se mi opakuje při nějaké diagnoze nějaký prvek a vidím, že je potřehyb, nemusí to být cílový, může to být naopak třeba uvolňovací cvik na polohocit nebo na schopnost se uvolnit v nějaké oblasti děla.
Speaker 1:Takže nutí mě to pořádopak. Já si myslím, že to je skvělý, že to takhle vlastně jde dopředu.
Speaker 2:Jo, já si toho dělám srandu, protože vždycky přijde pacient, nějaký dětský pacient s rodičem a řeknou tak, my vám jenom ukážeme tu naši sestavu jak postupně natáčíme do aplikace.
Speaker 1:Takže vlastně o nic netřídete, protože ty cvíky tam vlastně za chvilku všechny budou postupně Jo jako doplňujeme a jsme s tom poctiví.
Speaker 2:Jenom všechno nejde hrozně hladce a hned. Takže má to nějaké spoždění, protože já to vymyslím, a ale prostě musím ho otestovat. To znamená, zkouším ho dřív na sobě, pak ho zkouší kolega, pak ho zkouší ostatní terapeutky.
Speaker 2:Já bych k tomu možná Dáváme ho pacientům, kteří jsou dejme tomu za léčení, nebo ho dáváme fakt tam, kde vidíme, že tenště tady byla jakoby jiná myšlenka při tom dotazu, že ano, naše metoda se vyvíjí a hodně se změnily některé stereotypy pohybu Od té doby, co ta metodika byla založena. Tak se změnilo totiž spektrum potíží v populaci. To, co se změnilo zásadně je vlastně postavení hrudníků vůči pánvy, a můj táta, když mi to vymýšlel, tak ji vymýšlel na jiný druh postav, nežli s kterými postavami my dneska pracujeme, hlavně v ordinacích. Jako zásadní vliv na to měl samozře do práce, kde fakt fyzicky něco dělali, fyzicky pracovali a používali k tomu svaly a svoje tělo.
Speaker 2:Já pracuju, nebo naši terapeuti a i fyzioterapeuti proškolení prostě metodikou, tak se sh. Takže dá rozum, že i disbalance budou trošku jinýho typu, a tak se muselo uspůsobovat i to cvičení, a vlastně na kurzech se učíte to, jak pracovat s různýma druhama postav. Takže už to není tak jak to bývalo dřív. Dost jako jednoduchý, že jdem př, aby jsme vytvořili svalový korzet mezi lopatkama. Takhle to prostě bejvávalo ve všech tělocvíkách, ve všech posilovnách. Dřív to bylo fakt jako jednoduché pravidlo Máš hrbatý záda, posil si mezi lopatkama. Úplně jednoduchý cvik přitáhneš lopatky dozadu a předpánví. Takzvaná proprakce hrudníku Znamená také zmírnění hrudní kyfolzy a úplně obrácený na ruby problém. To znamená, hrudník není kyfotický, ale je plochý, a od toho se odbíjí potom zvýšené napětí paravertebrálního sváctva na celých zádech A zdali, a nemůžeme tudíž přitahovat lopatky k sobě úplně dozadu a dolů, ale prostě jsme nucení, cvičit lopatky od sebe nahoru, úplně jinam než to bývalo.
Speaker 1:Takže je asi jasný, že prostě ten vývoj jako naší civilizace, člověk se vlastně přizpůsobili tomu. A já v tom vlastně vidím ještě tu jednu rovinu, a to je možná to, že dřív všechny ty cvíky byly třeba v knížkách nebo ta aplikace. Mimochodem budeme dělat podcast i se samotným autorem aplikace. Takže na to se určitě můžete do budoucna těšit, na to se těším i já Na to se těšíš i ty, já se na to taky moc těším.
Speaker 2:On zaseílený dílo Tereska se v tom úplně tady nevyhraňuje. ale ani bez Teresky by to nešlo. To je prostě aplikace.
Speaker 1:Já jsem jenom takovej tichej společník.
Speaker 2:Taková to, co tam vždycky musí být ale je tam k ničemu.
Speaker 1:Přejdeme ještě na další otázku, aby jsme to stihli. Ještě tady mám otázku poslední Výhřez disku se pravidelným cvičením dá vztřebat za zhruba tři měsíce. Jak je možné, že například magnetická rezonance neukáže žádnou změnu ve výhřezu? ale pacientovi je v? Možná to naráží i teďka na poslední, jestli sledujete naše sociální sítě, kde jsme tam naposledy přidávali na spirální stabilizaci vlastně magnetickou rezonanci a výsledek pacienta, který cvičil téměř rok, ale tři magnetické rezonance vlastně neukázaly žádnou změnu v tom výhřezu, a úplně jinak než třeba na té první.
Speaker 2:Máte na to nějaké vysvětlení?
Speaker 1:Nebo je to ten tajný, tajná přísada? šef kuchaře.
Speaker 2:Ne, to je prostě příroda. Všechny ty obtíže, které plynou z výhřezu disku nejsou jenom z podstaty st tlak toho, co vyteče z plotínky ven. Mechanický tlak je pouze jedna z těch složek té bolesti. Ale dá se to vysvětlit vlastně tím, že ta úleva přichází ve chvíli kdy dáte hojnost prokrvení a hojnost výživy tomu segmentu, který př trpěl nějakým tlakem. To znamená nedostatek prokrvení, látkové výměny, třeba i odtok limfy z toho místa který je stlačený, svalama nebo pozicí těla. Tak jakmile ulevíte v té pozici, to znamená uděllovo zánět v sobě.
Speaker 2:Nenese tady v tom slova smyslu žádný bakterie ani viry, jak jsme zvyklí poslouchat ze zánětu infekčního. Tak tohle vlastně, když máte výřez potýnky, nejde o infekční zánět, ale jde o vlastně se tam vyplavují různé látky, které způsobují bolest na zakončeních nervů, a tady ty látky, když se nemůžou odplavovat, a ješt na takové látky chemické No, a tudíž ta bolest přetrvává, i když nemá úplně opodstatnění v tom, jak třeba je velký výhřez. Takže i proto na magnetické rezonanci nesledujeme až tak úplněient s velkým výhřezem, tak může mít minimální obtíže, a když přijde pacient s malinkým výhřezečkem, tak může mít strašný obtíže, který vůbec nekorelují s velikostí toho nálezu na té magnetické rezonanci. Ale na co se díváání nebo poničení tlakem té nervové tkání, takové, aby to prostě nebylo nevratný. Takže fakt, potíže jsou individuální bolest, naprosto subjektivní nebo naprosto neobjektivní marker toho, co se tam všechno děje a jak moc to tam je zničený.
Speaker 1:Jasně, No, ještě u toho výhřezu, to bych zůstala, protože tady mám poslední otázku, a právě týkající se výhřezu ploténky.
Speaker 2:Po jak dlouhé době pravidelného cvičení je po dvou až čtyřech týdnech léčby. A pokud po těch dvou až čtyřech týdnech léčby nenastává vůbec žádné zlepšení, tak je něco jiného, prostě něco špatně. A my hledáme příli, nemá ještě nějaké jiné onemocnění? No, anebo prostě s kontrolem, pořádně techniku, jakou provádí cvik, to je právě terapeut, aby v individuální lekci se podíval na tu kvalitu provedení nyní. Takže jedna věc je aplikace, s který se pacient potom kontroluje sám doma, a jedna věc je ten člověk, ten fyzioterapeut nebo terapeut, masér, cvičitel, který pracuje s tou tkání a radí tomu pacientovi naprosto individuálně směry, korekce, způsob, jak jim t je zásadní. Někomu řeknete uvolni se, on se neuvolní. někomu řeknete uvolni se, on se uvolní. a teď, jaký jste udělali rozdíl v tom, co jste řekli? Žádný. A jeden se uvolnil, druhej ne, protože jeden to nepochopil drusobama. No, a pacient si toho odnesl, tu kýženou informace a dokázal pochopit nějaký příkazy, nějaké instrukce k pohybu, ke svýmu tělu. Myslím, že je fakt umění toho terapeuta, aby uměl poradit pacientovi, který třeba š nikdy se svým tělem nepracoval.
Speaker 1:Určitě Jako terapeut je tam nezastupitelná funkce, to je jasný věc.
Speaker 2:Takže zhruba jako dotaz byl, jak dlouho to trvá.
Speaker 1:Tak my očekáváme zlepšení během dvou až čtyř týdnů, a to při tom výhřezem.
Speaker 2:My to necháváme na těch pacientech samotných. A je to tak, že pokud pacient je na nemocenský, to znamená je doma, má akutní stav, tak může cvičit pětkrát denně. Pod tak bude cvičit dvakrát denně, a bude to prostě trošku jako pozvolnější. Ale u vyhřezu disku se prostě člověk má chovat opravdu hodně intuitivně používat teplo, suchý teplo, používat cvíky, a ty cvíky pouze v rozsahu pohybu, který nevyvolávají bolest. Nejdřív od bolesti uleví, ale potom dochází k tomu, že se příliš uvolní některý svaly, které spíš mají obranou funkci při tom výhřezu takže to má kontraproduktivní výsledek.
Speaker 2:Takže poslouchat svý tělo a nejít násilně, Byt trpělivost a při výh řezu disku se chovat prostě šetrně pozvol a neočekávat zázrak za týden.
Speaker 1:Tak jo, to byla poslední otázka. Já myslím, že to asi takhle krásně stačí. Tak, já ti moc krát děkuju. Děkuju i všem posluchačům, kteří nás poslouchají, i těm, kteří nám omlouváme. měl to totiž být předvánoční díl, speciální předvánoční díl, jak jsem avizovala před Vánoci, ale prostě bohužel nám to nevyšlo. Může za to i Katka, protože píše knížku o skolioze.
Speaker 2:A ne to nebudu svádka o skoliozi bude, ale je to prostě náročný.
Speaker 1:Má to čím dát tě víc stran.
Speaker 2:Ano, bude to velká kníha Já doufám, že už nemyslím žádnej cvik dokonce na toho videa.
Speaker 1:Já taky doufám, Ale bude to super knížka, už se načitě na co těšit. Tak jo, tak se mějte krásně a těšíme se u dalšího dílu podcastu. Mějte se hezky. následují.
