Spiralista
Podcast Spiralista se zaměřuje na témata spojená se vším, co ovlivňuje zdraví našich zad, páteře a celého pohybového aparátu. Hlavním hostem je MUDr. Kateřina Smíšková, spoluautorka rehabilitační metody Spirální stabilizace, která byla vytvořena pro zlepšení zdraví zad a páteře. Nyní je Spirální stabilizace celosvětově rozšířenou a uznávanou metodou fyzioterapeutů pro léčbu bolestí zad, výhřezu disku a skoliózy. Kateřina Smíšková se intenzivně věnuje léčbě skoliózy u dětí, a ty jsou důležitým často se objevujícím tématem podcastů Spiraliasta. Epizody přináší praktické rady a tipy, jak pečovat o sebe a své děti, aby se zdravě vyvíjely a zůstaly dlouhodobě zdravé a bez bolesti. Také prozkoumáváme, co našim zádům prospívá, a co jim naopak škodí, od vhodných tělesných aktivit a správného držení těla po běžné chyby, kterým se v každodenním životě vyhnout. Podcast Spiralista je určen pro každého, kdo chce lépe pochopit, jak funguje jeho tělo, a najít efektivní způsob, jak se starat o zdraví své i celé rodiny. Poslechněte si rozhovory na různá aktuální témata, nejen s MUDr. Kateřinou Smíškovou, ale i s jinými fyzioterapeuty a lidmi, kteří mají zkušenosti se Spirální stabilizací, a získejte cenné informace, jak udržet záda silná a zdravá. Budeme také mluvit o mobilní aplikaci Spiralista, která je nezbytným pomocníkem každého, kdo chce začít cvičit nebo dlouhodobě provozuje cvičení metody Spirální stabilizace. Podcast Spiralista je tedy průvodcem na cestě k lepšímu držení těla, zlepšení fyzické kondice, nápravě onemocnění páteře a odstranění bolestí spojených se špatným pohybovým aparátem.
Spiralista
S01 E06 - Co dělat, když zjistím, že má moje dítě skoliózu?
Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.
Pokud rodič zjistí, že má jeho dítě skoliózu, může být složité se v tom všem ze začátku orientovat. Proto v dnešním dílu podcastu probereme s MUDr. Katkou Smíškovou, jak vlastně může sám rodič zjistit skoliózu u svého dítěte a řekneme si přesné kroky, jak postupovat dál z hlediska vyhotovení rentgenu, korzetu a rehabilitace.
Zdravíme opět od našeho podcastu, který se jmenuje Spiralista a Katkou Smíškovou. My jsme posledně v tom minulém díle řešili výsledky dělala Katka Smíšková na základních školách ohledně vadného držení No, a pojďme si dneska trošku blíž říct takové konkrétnější ten rodič měl dělat, když má podezření, že to jeho dítě má skoliózu?
Kateřina Smíšková:Já taky zdravím posluchače, ahoj Terezko. No, vlastně můj důvod, proč jsem ten výzkum dělala, byl právě ten, podezření, že hodně dětí není úplně symetrických, a tak jsme vlastně test, což je něco, co bych mohla poradit i rodičům. Je to vlastně velmi jednoduchý test, kterým zjistíte v předklonu narovnáváním, jestli nemá nějaké asymetrické vyboulení na jedné nebo zad. No, a tady to asymetrické vyboulení má upozornit na rotaci obratlových tělech, a ta rotace souvisí právě se skoliózou. Ten Adamsův test není stoprocentní, ale pokud jsou ty boule podezření by mělo být vyšší a vlastně potom následují také tři Podle závažnosti té křivky následují v našem zdravotnickém Takže pokud zjistíte právě v tom předklonovém testu, že vaše dítě na zádech, tak je potom dobré navštívit ortopeda neboli lékaře, vyhodnotit to samé. To znamená, také si udělá Adamsův test, a vlastně nechá vyhotovit rentgenový snímek. Na základě rentgenového snímku bude vědět, kolik stupňů má skolióza.
Tereza Málková:Já bych ještě doplnila, protože jsme se bavili o tom Adamsově testu. Pokud byste si vy chtěli udělat Adamsův test, jak Katka zmiňovala, je test, který si můžete udělat sami doma v domácím prostředí, a my k tomu www.spiralista.com přímo i článek a v tom článku je odkaz i na YouTube, podrobné video, jak se tady ten test provádí. Je to jednoduché, je tam vlastně i krásná infografika, kde máte sledovat, takže tam se můžete podívat na to, jak se ten test dělá No, a když teda zjistím, že to dítě tu skoliózu má, tak prvním krokem, je ta ortopedie. Ještě mi řekni předtím, než budeš pokračovat, kdo napíše žádanku na tu ortopedii?
Kateřina Smíšková:Dobrý dotaz. Vlastně pokaždé, když jdeme k nějakému lékaři, který zdravotnictví, tak potřebujete žádanku od praktického lékaře. To znamená, že dětský lékař je ten, který napíše žádanku na S žádankou dojdete na ortopedii a tam vám vyhotoví rentgenový potřeba. No, a na základě toho, co se zjistí na tom rentgenovém postup. Pokud je skolióza malá, do 20 stupňů dle Cobba, tak se konzervativně, pouze cvičením. To znamená, je potřeba si vyhledat nebo rehabilitaci, která se zabývá právě cvičením s dětmi se Takových rehabilitací vzniká postupně víc a víc, akorát je potřeba opravdu zeptat, jestli se na to specializují, protože ne každá dětská specializuje právě na skoliózu. Ale myslím si, že trendem doby to dětí je hodně a ta péče za to stojí. Doba je riziková, má spoustu které vedou k rozvoji těch křivek, a ty křivky můžou být tak dosáhnout i operačního řešení. Takže je dobré si udělat při malých rehabilitační program, který je každodenní, a dělat si vlastně křivek neboli zvětšování, nebo tu křivku taky třeba eliminovat, na prostě se o ty záda starat v období růstu dítěte.
Tereza Málková:To bylo do těch 20 stupňů?
Kateřina Smíšková:To bylo do těch 20 stupňů. A pak se to může ale vlastně na tom jinak, to znamená, může být víc než 20 stupňů. Mezi 20 a 40 stupni je vlastně indikace ke korzetoterapii. To znamená, že dítě, které má víc než 20 stupňů dle Cobba, má rehabilitace vlastně docházet také na nějakou protetiku, která je osvědčená na výrobu korzetů. Takže je zase nasnadě vybrat opravdu umí dobře vyrobit korzety. Tady v Brně je to stoprocentně Proteor. To znamená dvě protetiky, které mají velké zkušenosti s to velmi dlouho a ty korzety jsou kvalitní. Tak to je vlastně ta možnost, pokud křivka už přesáhla 20 stupňů A potom je třetí možnost, a to je vlastně úroveň 40 stupňů zakřivení, hodně. Takováto křivka je velmi dobře viditelná očima. Často si jí všimnou rodiče sami doma, jen tak mimochodem, když něco, i když má hodně volné tričko. Tak si třeba opakovaně nějak moc vyhrbí vpravo nahoře. Tak to jsou hrudní křivky, které prominence je tam velmi viditelná, no, a to jsou vlastně křivky řešení. Nebo spíš jsou to křivky, které mezi 40 a 50 stupni jsou řešení, a pacient má zvážit a rodiče musí zvážit — což je strašně když jsme laici třeba — jestli to dítě tu operaci chce, nechce, nebo nevhodný. To zvažování má vlastně nějaké okolnosti. A ty okolnosti jsou hlavně takové, jestli ta křivka progreduje, dál zhoršuje. Pokud je ta křivka stabilní a dítě má vlastně kousek k růstu, tak je na zvážení, jestli se takovou křivku vyplatí operovat. A pokud je to dítě třeba teprve 13leté a křivka progreduje dál víc zvažování je celkem snadné a ta indikace k operaci je nasnadě. Ale každý pacient je naprosto individuální, a když bych měla Adamsovým testem, tak i tam je ta individualita veliká. Někdo má vlastně na začátku při tom vyšetření v předklonu velký ale křivku na rentgenu bude mít malinkou. Anebo naopak, malý paravertebrální valy můžou znamenat už vlastně ty stupně rotace, který my měříme skoliometrem, vůbec nemusí zakřivení té skoliózy. No, ale tak ten postup je takový jako hlavní rodiče, že když zjistím, že mám teda to dítě takové nějaké
Tereza Málková: Pojďme si to shrnout:když zjistím, že mám asymetrické dítě, nebo mně
Tereza Málková:nesedí, udělám si doma Adamsův test, ať jsem klidnější. Připomínám, můžete si ho pustit na YouTube Spiralista, tam ho No, a když teda se potvrdí nějaké podezření, vidím tam nějaké je ortopedie. Na ortopedii mi napíše žádanku dětský lékař. Potom podle toho, do kolika stupňů vyjde snímek, který tam udělají, tak potom rozlišuje dál. Já bych ještě teda připomněla, že ten rentgenový snímek velkého formátu.
Kateřina Smíšková:No, říká se tomu dlouhý formát a dnes už je v pár nemocnicích v také formát celého těla. To znamená, je to vlastně speciální měkký snímek, neboli snímek, kde to tělo není příliš ozářeno.
Tereza Málková:Musí si to ten rodič říct, nebo už to dělají?
Kateřina Smíšková:Záleží, jestli zrovna funguje ten přístroj v té nemocnici. No, ten dlouhý formát je velikánskou výhodou pro rehabilitačního dítětem potom dál něco dělá mechanicky a má za úkol napravit nějaké aby se třeba křivka nezhoršovala nebo ještě zlepšila na nějaký polovinu, nebo aspoň na třetinu — u některých dětí to jde úplně na Ale to zase zabíháme úplně do detailů té rehabilitace. Tak ten dlouhý formát má vlastně výhodu v tom, že vidíme odchylku z zkratek dolní končetiny, a tady ty dvě věci jsou dost důležité pro To znamená, pokud je tam kratší končetina, tu je velmi důležité jinak bude vlastně iniciovat to vychýlení z osy. A vychýlení z osy prostě totálně predilekčně zatíží jednu nohu, a pak cesta u hypermobilního dítěte než to, že si způsobí skoliózu.
Tereza Málková:A to by se vlastně na tom klasickém rentgenovém formátu nevidělo
Kateřina Smíšková:Nevidělo. Dřív vlastně — nebo co je takovým zlatým standardem, pracovišť je většina v České republice — tak máme takzvaný dlouhý ale bez zachycení nohou. Tak tady ten dlouhý formát celé páteře nám lebky, podle toho, jak je velký dítě a vejde se na kazetu, tak část páteře až po kyčelní klouby, a neřekne nám to nic víc o těch nic o té ose. To znamená, takovýto formát nás vlastně neinformuje o těžiště odchýlené doleva, doprava, nebo jestli je dítě uprostřed v Takže vlastně tady ten formát je zavádějící v tom, jak se v rehabilitaci jedno z nejdůležitějších.
Tereza Málková:Takže důležitá informace pro rodiče: když půjdete na ortopedii a necháte rentgenový snímek, tak musí být dlouhého formátu, aby tam byly vidět i
Kateřina Smíšková:To je jako velká hudba budoucnosti. Tohle je zatím science fiction, svém ortopedovi, protože takováto pracoviště jsou zatím pouze dvě v přetížená. Takže tam se rozhodně všichni pacienti nevejdou. A pořád zlatým standardem je pouze dlouhý formát celé páteře, to kyčle, ne s těma nohama. A ten snímek nohou se dá doplnit. Takže nemusíte být smutný, dá se udělat i rentgen dolních zase změřit, jestli není jedna kost z dolních končetin kratší. Takže dá se to vlastně vyřešit dvojím snímkováním — dolních Ale to už je na rozhodnutí lékaře, jestli takový snímek myslí, že to není funkční, ale organická vada dolních
Tereza Málková:To znamená, na ortopedii nám zjistí — abychom si to ještě jednou shrnuli rentgenového snímku, kolik máme zakřivení, kolik stupňů máme zakřivení Pokud je to do 20 stupňů, tak nás čeká nějaké asi cvičení. Pokud je to od 20 do 40 stupňů, tak je to na korzet a cvičení A pokud je to nad 40 stupňů, tak už je tam návrh na operaci.
Kateřina Smíšková:Je to vlastně takové zakřivení, kde se má zvažovat operační nevýhody a jeho přínos pro toho pacienta, nebo nepřínos. Strašně záleží totiž na stavbě těla pacienta. Pokud ten pacient má dobrý somatotyp — představte si třeba gymnastu, který dělá sportovní gymnastiku, má dobré osvalení a má křivku 43 stupňů — tak si nemyslím, že je vhodné takového pacienta operačnímu řešení. Protože je stabilní, má ukončený růst a má Nehrozí tudíž progrese a degenerativní změny, tak jako u dívky, která hypermobilní, nemá vztah ke sportu, má ráda mobilní telefon v ruce, hraje tenis — nemá vztah ke sportu, asi nebude hrát tenis — tak tam větší, protože ještě poroste a dá se předpokládat i ještě mnohem Takže tam je indikace správná. Ale ještě si tam dovolím poznámku: možností konzervativní terapie, což je právě přístup rehabilitace, cvičení. To znamená, pokud se cvičením křivka nezlepší, pak je k operaci. Ale je potřeba nejdřív vyčerpat konzervativní postup, a zásadou léčby skoliózy na celém světě. To znamená, pokud pacient na prvozáchytu má 45 stupňů a ještě nikdy nebyl na rehabilitaci, tak indikovat rovnou operaci, ale je správné ho odeslat na rehabilitační velikosti té křivky a také vedení zdravotnické dokumentace — to fotografii při vstupu pacienta na rehabilitaci, to znamená, můžu jeho těla — tak si udělám buďto za čtvrt nebo půl roku nový rentgenový zjistím, jestli se křivka zlepšila, stabilizovala, anebo se dál se teprve dělá rozhodnutí nebo doporučení.
Tereza Málková:Tak k operačnímu řešení toho pacienta nesmí nutit, nemá ho manipulovat a teda 40 stupňů, tak už se jde řezat.
Kateřina Smíšková:Podle světových nějakých studií a rozhodnutí jsou vlastně indikace k mezi 40 a 50 stupni. To znamená, jsou země, kde se operuje spíš od Pak jsou země, které jsou spíš jako takový zase striktnější a operují My patříme mezi ty přísný země, kde se operuje spíš od těch 40, ale i pracoviště … stupňů a ani o stupeň víc. A pak jsou takový, který právě rozmezí, v tom rozsahu 40 až 50, a nad 50 určitě taky jako doporučuju.
Tereza Málková:No, ale říkám, je to hrozně individuální, záleží na stavbě těla a věku a rehabilitaci, k tomu cvičení. Tak když to teda vyjde na rentgenu stupňů, říkali jsme, že to je na korzetoterapii. To znamená, pacient přijde, vyhledá si odborného protetika, který dělá Tak když si představím, že jsem teďka rodič, hledám si někoho, kdo dělá to teda bude vypadat? Jak dlouho to dítě bude nosit ten korzet, jak Je to i na spánek? Zkus mi to trošku přiblížit, abych si to v praxi představit.
Kateřina Smíšková:Tohle téma je strašně složitý. Zase, na to je strašně moc studií. Korzet má výhody a nevýhody. Korzet zachrání to dítě v počátku On patří do té konzervativní části terapie, to znamená tam, Tak ten korzet má podpůrnou funkci — nenechat tu křivku v podmínky pro to, aby ji udrželo samo. Tak on tu křivku nenechá utéct ale pouze v momentu, kdy to dítě má ten korzet na sobě. Umíte si asi představit, co ten korzet ale dělá se svalovým aparátem. Kdo z vás měl kdy na ruce nebo na noze sádru, tak jste si všimli, že No, a samozřejmě to stejný způsobuje korzet se svalstvem v Takže on v něčem podpoří— jsou to vlastně kosti — ale pak v něčem je svalový aparát. No, a proto se vždycky s nošením korzetu musí Takže není možný si nasadit korzet a doufat, že ten to podrží a protože když se potom po ukončení růstu korzet sundá, tak to tělo se tam nějaká progrese nastane. Korzet vlastně má za úkol tu křivku takových stupních, který byly na začátku terapie. To znamená, pokud má dítě 40 stupňů, začne nosit korzet — tak přestože několik let mělo třeba 30 stupňů nebo 25, tak až ten korzet … Takhle funguje korzet. Pokud ale tu korzetoterapii podložíte je tam velmi nadějná šance na to, že to, co ten korzet dokáže— korekce při tom nošení korzetu je alfa a omega — a při dostatečně rehabilitace a taky nějakém zase potenciálu růstu svalů a je možný postupně korzet odkládat. To znamená, že nejprve se nosí v nějakém režimu hodně hodin denně. To určuje ortoped. Vlastně tady ty hodiny denně se snížily — denně, což byl velmi intenzivní režim. Dneska se režim zkracuje, denně, protože se ví, že je efekt taky.
Tereza Málková:A při tom cvičení se teda korzet sundává?
Kateřina Smíšková:Určitě.
Tereza Málková:A jak jsme říkali, cvičení je prostě alfa a omega, i při té
Kateřina Smíšková:Nejenom při cvičení, ale taky při sportu, který ty děti dělají.
Tereza Málková:Takže pohyb je bez korzetu. Ten poslední krok, a to je rehabilitace. A co všechno vlastně ta rehabilitace obnáší?
Kateřina Smíšková:Rehabilitace obnáší nějakou instruktáž, to znamená vysvětlit to A ještě existují nějaké doporučené cviky silové, které se dají ten workout ale zase musí obsahovat nějaké korekce z toho zakladu ve Spiralistovi.
Tereza Málková:V aplikaci Spiralista. Tam jsou právě teď — tam máme všechny korekce ke cvikům, podle kterých vlastně můžete cvičit s dítětem. Do budoucna tam chystáme i přímo skoliotické cviky nebo cviky pro Takže si to tam můžete přehrát a cvičit se Spiralistou doma. No, a kromě toho cvičení jsou to ještě i nějaké třeba masáže.
Kateřina Smíšková:Manuální techniky jsou velmi vhodným doplňkem. Může se je naučit rodič, anebo je dělá terapeut. V té hodině doporučujeme právě, aby se je naučil rodič a prováděl je Je to okolo deseti minut péče. Nemusí ta masáž trvat dlouho, ale je
Tereza Málková:Takže ono to, že má člověk skoliózu, neznamená jenom, že si nasadí vyřeší, ale musí se prostě zač… Jak třeba cvičí tvoji skoliotičtí pacienti?
Kateřina Smíšková:Většina pacientů zpočátku cvičí dvakrát denně 15 minut, a po jednom snižujeme ten počet minut nebo tu sestavu na jednou denně 15 minut. Takže zase tak strašný to není.
Tereza Málková:Ale k tomu je dobrý prostě naučit se v běžných denních činnostech anebo dalších sportovních činnostech, jak to tělo ovládat, aby ta podmínky pro rozvoj, ale právě aby ten sportovní výkon … Kromě nějakýho cvičení nebo cvičení u fyzioterapeuta, na který to dítě dochází, tak jsou určitě skvělý i skupinová cvičení, pravidelné to dítě… takže nemá pocit, že je v tom samo. A perfektní jsou taky kurzy, který pořádáte i v Brně, i v Praze, které dětma se skoliózou, kde se přímo i ty rodiče učí ty techniky — i cviky, i ty korekce.
Kateřina Smíšková:No, to je taková naše specialita, že vlastně děláme i školení. Musím říct, že takový páteční odpoledne, co se dělá jednou právě pro děti, že to je bez rodičů. Setkají se tam děcka se stejnou věku. Právě včetně těch denních aktivit a včetně různých pohybových zkoušíme dělat správným způsobem.
Tereza Málková:No, takže to už asi bude k dnešnímu tématu všechno. Dnešní téma bylo vlastně takový mustr pro rodiče, aby věděli, co s Tak jo, já ti mockrát děkuju za dnešní rozhovor, Katko, a budeme se těšit
Kateřina Smíšková:Taky se budu těšit. Ahoj, na shledanou.
